BlogSurfing 14 (Život po Životě)

Motto z Bible

"Chci říci, bratří: lhůta je krátká. Proto ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli, kdo pláčí, jakoby neplakali, kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nekupovali, a kdo užívají věci tohoto světa, jako by neužívali, neboť podoba tohoto světa pomíjí."

V životě jedné ženy se měla narodit trojčátka. Jedno bylo malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik.
Malý pochybovač se táže: Věříte vlastně v život po porodu?
Malý věřící: „Ano samozřejmě, je přece zcela zjevné, že život po porodu existuje. Náš život je tu jen proto, abychom se připravila na život po porodu, abychom rostla a byla dost silná na to, co nás čeká.“
Malý skeptik: „To je nesmysl, žádný život po porodu neexistuje. Jak by měl vlastně takový život vůbec vypadat? K tomu neexistuje žádný důvod ani DŮKAZ!“
Malý věřící: „No, ani já to vlastně nevím přesně. Ale určitě je tam mnohem více světla než zde. A možná tam dokonce budeme i běhat a jíst ústy.“
Skeptik: „Co je to za hloupost? Běhat, to přece nejde. A jíst ústy, to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru, která nás živí. A mimo to je zcela nemožné, aby po porodu existoval život. Vždyť pupeční šňůra je krátká už teď.“
Malý věřící: „Určitě to je možné. Jen bude všechno kolem trochu jinak, než jak jsme zvyklí.“
Malý skeptik: „Ještě se nikdo nikdy po porodu nevrátil. Porodem vše končí!!“
Malý věřící: „Připouštím, že přesně nevím, jak po porodu bude život vypadat, ale maminka se o nás postará.“
Malý skeptik: „Jaká maminka?!? Ty věříš na nějakou mámu? A kde jako má být?“
Malý věřící: „Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní a prostřednictvím ní. Bez ní přece nemůžeme vůbec existovat.“
Skeptik: „Pěkná hloupost! Z nějaké mámy jsem neviděl nikdy ani kousek, takže neexistuje!“
Věřící: „Někdy, když jsme úplně zticha, můžeš zaslechnout její hlas, jak zpívá nebo cítit, jak hladí náš svět. Pevně věřím tomu, že náš opravdový život začne až potom…“

kde je začátek a kde konec? - stáhnout prezentaci, otevřít a stisknout F5 (MS PowerPoint)

• kde začíná a končí vesmír, co je za ním?
• kde se vzal a co bylo před ním?
• kde jsme se vzali my a co tu vůbec děláme?

Chovej se hezky a s úctou lidem, které míjíš při své cestě nahoru, protože je jednou budeš míjet znova, až půjdeš dolů zase ty. Onen svět je totiž jakési zrcadlo tohoto světa. Zrcadlo našeho vlastního já. Tady není možné nikam uhnout a uniknout, protože to zrcadlo je tu všude kolem nás - vytváří náš svět. Tady se setkáváme se svým vlastním já. Je-li zlé, pyšné a sobecké, zle s tebou bude jednat. Je-li tvé já naplněné láskou a soucitem, bude tě milovat. Není tu žádný Bůh ani soudce - jen ty sám a svět tvého já, který ti nastavuje zrcadlo. Ten druhý jsi ty sám. Bude po tobě chtít jediné - abys poznal a pochopil, kdo jsi. Pokud to víš, přijdeš do ráje a hned poznáš, že jsi zase konečně doma. Pokud to nevíš, tvoje já ti vytvoří dokonalou a věrnou kulisu pekla a bude tě v ní jako ve vězení držet a trápit tak dlouho, dokud se neprobereš ze snů o své dokonalosti, neomylnosti a ze své ignorance. Vytvoří ti dokonalý očistec - očistnou lázeň tvé duše. Do pekla přijde ten, kdo již dnes nosí v duši peklo - závist, nenávist, pomstichtivost, mocichtivost. Ty nejhorší emoce a vášně, kterými se člověk nechá ovládat se dovedou zjevit v podobě těch nejkrůtějších démonů.

Zapomeň na všechny představy Boha, který někde je. Ten je skryt hluboko, hluboko uvnitř tebe. Není to soudce, je to tvé já. Nyní pokládáš za své já své ego, ale netušíš, že ve skutečnosti jsi někdo úplně jiný. Ego chce bojovat, dobývat, vlastnit, ovládat a získávat, ale tvé pravé já touží jen milovat a dávat - jsou v naprostém rozporu. Ego je velmi náročné a hlučné, ale tvé skutečné já velmi tiché a nenápadné, nevnímáš ho, jak je přehlušeno tvým egem, které se tváří jako ty a vnucuje ti představu, že jsi to ty.

Existuje život po smrti? Nebo život před narozením? Věřící lidé o tom většinou nepochybují (alespoň co se týká života po životě), ale věří tomu i mnozí, kteří se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Na tomto webu vycházím z velké části z poselství andělů, ze svědectví těch, kteří onen svět navštívili vědomě díky vyšším bytostem, kteří jim byli průvodci, ale i autentických výpovědí lidí, tedy kdy o svých zážitcích mimo tělo vypráví sami svědci, ať už se v tomto stavu nacházeli ve stádiu klinické smrti, během hypnózy, stavu bezvědomí, nebo jiných zvláštních a mimořádných stavech, při kterých k těmto zážitkům uvolnění duše z těla může docházet, a to ať už samovolně, nebo nějakou cílenou relaxační či jinou technikou.

Některé návody na astrální cestování (metody při níž vaše tělo obvykle usne, ale vy zůstanete při vědomí) můžete najít i na internetu a tak si je vyzkoušet i prakticky. Spíše bych před takovými pokusy ale varoval, i když mohou být účinné, nemusí být bez následků pro váš další život (někteří říkají, že je zcela bezpečné, jiní že např. můžete ztratit schopnost normálně usnout nebo se nemusíte vrátit). Velmi jednoduchý návod popisuje např. Robert Bruce, včetně podrobného popisu astrální sféry, na základě vlastních bohatých zkušeností. Bezproblémovou technikou, resp. zážitkem jsou tzv. lucidní sny, tedy sny, při niž se ve snu jakoby probudíte - tj. uvědomíte si, že jste ve snu, sami sen vědomě ovlivňujete a pohybujete se mimo tělo, vědomě se rozhodujete, kdy se probudíte, zapamatujete se mnohem více ze svého snu apod. - podrobně o lucidních snech. I když tato technika není tak dokonalá (protože ač v tomto stavu jste při vědomí, nejste většinou při vědomí úplně na 100%), je zcela bezpečná.

Každý, kdo žije v souladu se svým svědomím, city a podle základních mravních zákonů, nemusí se obávat žádných příliš nepříjemných nebo dokonce hororových posmrtných zážitků. Ba právě naopak. Posmrtný život bude velkým osvobozením, neboť každé takové duši dá téměř neomezené možnosti seberealizace. Zatímco život, který žijeme nyní je životem v otroctví hmoty, prostotu a času, na onom světě žádná taková omezení vůbec neexistují a je tu možné doslova vše. V dobrém i zlém. Najdete tu peklo i nebe, většinou ale mnoho mezisvětů mezi nimi. Existuje jich tu tolik, kolik si ani nedovedeme představit v nejbujnější fantazii. Každý člověk i zvíře tu má svůj věčný, skutečný a opravdový domov, zatímco v pozemském životě je jen takříkajíc na skok, v zajetí a izolaci. Není tu doma, je tu jen za účelem svého vývoje a u lidí z také z jejich samotného dobrovolného rozhodnutí.

Jak si ale onen svět představit, když je to místo mimo hmotu, čas a prostor, mimo tento vesmír, za jeho hranicemi? Co je tam? Nic a všechno, není to vlastně místo, ale spíše stav bytí. Věčnost, která tu byla už předtím, než vznikl vesmír. Z našeho pohledu ten, kdo zemřel, je mrtvý, ale z pohledu těch, kdo jsou na druhém břehu jsme mrtví my, kteří žijeme. Z jejich pohledu je narození odchod na svět a smrt návrat domů, na onen svět. Svět, odkud přicházíme a kam zase odcházíme, když usneme nebo zemřeme. Imaginární svět pohádek, kde se sen stává realitou, svět, ve kterém existuje jen astrální hmota, protoplasma, která je tak jemná a tvárná, že ji lze formovat pouhou myšlenkou a nic tu není nemožné. A kde prostor a čas je tak nekonečný, že nemá žádný praktický význam. Zkrátka, kde není fyzická hmota, není jedno ani druhé. Zatímco však fyzický svět můžeme měřit, existenci astrální hmoty, která je jemnější než éter nebo elektřina, nelze zachytit ani nejcitlivějším přístrojem..

Pokud na tyto stránky přicházíte jako nevěřící, možná si řeknete, proč věřit něčemu, co nelze dokázat, nebo kde je hranice mezi realitou a smyšlenkou, co je pravda a co je paranoia? Nebo jak poznat, že je někdo ještě normální a mluví pravdu nebo je to už paranoik, který si jen něco namlouvá a věří tomu? Je mi jasné, že ten, kdo je skeptik ke všemu nadpozemskému nebo je velký intelektuál a pragmatik, ten bude pokládat za paranoiu vše, co se vymyká jeho konceptu, kterým nahlíží na život, protože je to něco, se ho daleko přesahuje. Jsem si vědom toho, že hranice mezi normalitou a nenormalitou je velmi nejasná a tak někdy může být i pro zkušeného psychiatra problém poznat, zde je člověk normální nebo ne, zda mluví pravdu nebo jen svojí pravdu - tedy realitu, kterou zažil jen díky svojí psychické poruše.

Jsou lidé, kteří budou mluvit rozumně a jsou schopni ve společnosti normálně fungovat, aniž by si na nich někdo něčeho všiml, ba dokonce mohou být velmi inteligentní, zastávat velmi vysoké funkce, ba dokonce být geniální. Až teprve po hlubším a bližším poznávání zjistíme, že tito lidé vykazují nějakou známku nenormality, úchylného myšlení či stihomamu, že věří něčemu, co je mimo realitu, že mají svůj vnitřní svět, který je odtržen od reality. Ne na každém je psychická porucha hned patrná. Pak ale existují i lidé, kteří jsou psychicky zcela normální, zdraví a také vysoce inteligentní. Na první dojem ale budí dojem hlupáka, dětinského nebo postiženého člověka, který věří nějakým bludům. Díváme se na něj s lítostí nebo despektem, přitom je mnohem moudřejší, než my a může mít pravdu...

Nakonec ani to, že mnoho lidí bude mluvit o stejných věcech a podobných zážitcích (aniž by se znali), nemusí být pro vědu žádný pádný důkaz, že tito lidé zažili něco mimořádného, co se vymyká našemu chápání světa a že tedy existují energie a reality, které jsou vědecky nedosažitelné. Co je vůbec realita? Jednou jsem slyšel, že realita je iluze způsobená nedostatkem alkoholu a jiných omamných látek. Byl to sice vtip, ale obsahuje v sobě velkou pravdu - totiž, že i realita je relativní pojem. Tedy že za absolutní můžeme považovat pouze myšlenku - vše ostatní je skutečně jen obraz. Zpochybnit lze všechno a označit jako paranoika lze každého. Takže pokud tito lidé nemohou svoje slova ničím opravdu jasným, konkrétním, každému viditelným a hmatatelným dokázat, vždy se bude jednat jen o záležitost dohadů nebo víry, stejně, jako nelze dokázat existenci Boha. Nakonec víme, že existují i lidé, kteří budou pokládat za paranoiky i ty, kteří v něho věří, protože podle nich je už sama Boží existence nesmysl a jakékoli víra v něco nepřirozeného je podle jejich názoru paranoia.

Věcmi mezi nebem a zemí jsem se zabýval dlouhá léta, vzájemně porovnával výpovědi různých autorů a svědků, a byl jsem až překvapen, jak se shodují. To ale není všechno a také vím, že to není důkaz toho, že mluví o skutečné realitě. Za ještě zajímavější pokládám jinou věc. Aniž bych sám vydal nějakou knihu, už dávno před tím, než jsem stačil prostudovat většinou té literatury, kterou mám dnes za sebou, jsem si dělal své osobní zápisky. Někdy jsem nenapsal nic, prostě mě nic nenapadlo. Jindy jsem dostal ale takovou inspiraci, že jsem nestačil zapisovat tok všech myšlenek. Přitom jsem si v duchu kladl otázky a současně na ně ihned dostával odpovědi. To, co bylo zajímavé bylo, že o mnoha věcech, které jsem tehdy sepsal, jsem se dočetl až mnohem později v esoterické literatuře, která byla tehdy konečně dostupná i na našem trhu. Díky tomu jsem přesvědčen, že musí existovat nějaký univerzální zdroj nebo duch, na který se můžeme napojit a který nás vede. A když o to žádáme, dá nám odpovědi na všechny otázky - pokud chce a uzná to za dobré.

Nemůžu rozhodně říct, že se všemi myšlenkami jiných autorů, které mluví o následujících věcech podobně souhlasím, nicméně v zásadě se s nimi shoduji a to, v čem se lišíme, jsou spíše jen vedlejší, nepodstatné věci, které mohou vzniknout nedorozuměním anebo nepochopením některých věcí. Či jen jiným úhlem pohledu, protože víme, že na tutéž věc se můžeme dívat z různých stran, budeme ji tedy popisovat různě a přece budeme popisovat stejnou věc. To může být pro člověka, který se o věci mezi nebem a Zemí začíná zajímat už samo o sobě velmi frustrující a matoucí.

Pokud ale cítíte, že máte podobné zázory nebo zkušenosti, veřte, že je mnoho jiných lidí, kteří je mají taky a že nejste sami, i když celý ostatní svět vám bude říkat, že tyto věci nejsou možné, že si vymýšlíte, že si něco namlouváte, nebo že jste blázni. Svět ještě dnes není připraven na věci, kterého jej přesahují, je ale stále více lidí, kteří si toho jsou vědomi a jdou novému poznání pravdy vstříc. Nenechte se znechutit světem, oficiální materialistickou propagandou a moderní vědou, která s velké části pojem jako duše, duch a Stvořitel zcela vyřadila, nepočítá s nimi a říká tomu "vědecký pokrok". Tito lidé ovšem nevidí, že svět a realita je ve skutečnosti mnohem širší, barvitější a bohatší, protože to co je vidět, je pouhá špička ledovce. Realita, která je nám prezentována většinovou společností a médii je lež. Život je ve skutečnosti něco úplně jiného, mnohem většího a také, mnohem krásnějšího. Bez ohledu na to, že v oblastech esoterických nauk skutečně existuje spousty škváru, nesmyslů a matoucích omylů, nic to nemění na tom, že současná fyzika je jen zábava pro malé děti.

Sami vědci to dokonce tuší a tuší i přítomnost astrální hmoty, kterou nazývají neutrinovým světlem. Chtějí stůj co stůj přijít na kloub tomu, jak vznikla hmota, co je hmota a jak byl stvořen vesmír. K tomu jim slouží nově otevřený obří urychlovač částic LHC organizace CERN u Švýcarské Ženevy. Není to ale spíše nebezpečná hra s energiemi, kterým člověk dosud nejenže nerozumí, ale je připraven je využít pro nekalé účely? Nedivil bych se, kdyby vědecký výzkum byl jen zástěrkou právě a jen pro tyto účely. V každém případě nepochybuji o tom, že způsob, jakým se chtějí dovědět tajemství hmoty je násilný a nepřirozený a hrozí zde velmi reálné nezpečí, že se obrátí proti lidstvu. Dokud lidstvo nedosáhne schopnosti přirozeného duchovního poznání tajemství hmoty, může to být nebezpečná hra, možná ještě nebezpečnější, než genové manipulace.

Nepochybuji o tom, že nejen že posmrtný život existuje, ale že existuje i mnoho jiných forem života a realit, že člověk není jediným inteligentním tvorem a ani že Země není jedinou planetou obydlenou inteligentními bytostmi. Naopak, jsem přesvědčen, že podobných, ba daleko vyspělejších světů je nekonečně mnoho, i v tom, že nás jejich bytosti pozorují, že nám pomáhají a že je možné i to, že jsme s nimi již dávno kontakt navázali, ale že se to dodnes tají, protože jsou tu síly, které si přejí zachovat současnou podobu světa, která umožňuje lidem lhát a manipulovat s nimi. Okamžik rozpadu těchto sil a zjevení pravdy, je však už velmi blízko - že noc končí a svítání se blíží - lidstvo stojí před koncem současné podoby této civilizace, před branami Nového věku. A bude to revoluce ještě větší, než zánik bájné Atlantidy a vznik naší současné civilizace.