Dílo evoluce - Lunární perioda

02.06.2010 08:00

Vážení čtenáři pokračujeme  v seznamování s části knihy od Maxe Heindla "ROSEKRUCIÁNSKÁ KOSMOKONCEPCE" a to o základech vývojových vln  a jejich náhled na roviny Stvoření. Snad vás uspokojíme krátkými ukázkami z knihy, která bohužel není , jak jsme již psali asi k sehnání a když přece jen, tak v malém počtu k uspokojení poptávky. Je to napsáno ze začátku minulého století  jazykem tehdejší doby, ale přesto velice srozumitelné i  po více než 100 letech. Mnohé informace v těchto  výňatcích vám ozřejmí  i to co dnes prožíváte a prožívat budete.....

 

Lunární perioda

Jako je hlavním charakteristickým rysem temných Saturnských sfér  jejich teplo a sfér Sluneční periody jejich světlo či žhnoucí záře, nechají se sféry periody Lunární nejlépe popsat pojmem ,vlhko'. Neexistoval zde vzduch tak,jak ho známe. Uprostřed se nalézalo horké ohnivé jádro. S ním a s okolním chladem kosmického prostoru sousedila hustá vlhkost, Stykem s rozžhaveným jádrem se měnila v horkou páru, která vyrážela směrem ven, aby se ochladila a následně znovu klesala k centru. Proto okultní vědci popisují sféry Lunární periody jako „vodní“ a jich atmosféru  nazývají  „ohnivou  mlhou“. Tak vypadalo jeviště pro následující stupeň žebříčku evoluce. Smyslem Lunární periody bylo získání zárodku astrálního těla a zahájení počáteční aktivity třetího aspektu lidského trojjediného ducha , ducha lidského, tedy ega. Uprostřed sedmé obrátky Sluneční periody se Páni moudrosti ujali zárodku životního ducha, který vytvořili Cherubim při obrátce šesté. Učinili tak proto, aby se spojil s božským duchem. Vrcholu své aktivity dosáhli za kosmické noci mezi Sluneční a Lunární periodou. Za prvního úsvitu Lunární periody, kdy se životní vlna vydávala na další pouť, se Páni moudrosti objevili znovu, aby v sobě přinesli zárodečná vehikula vyvíjejícího se člověka. Při první, Saturnské obrátce spolupracovali s Pány individuality, kteří sehráli v materiální evoluci Lunární periody zvláštní úlohu. Společně rekonstruovali zárodek hmotného těla přeneseného ze Sluneční periody. Tento zárodek skrýval nerozvinuté smyslové a trávicí orgány, žlázy, atd., a prolínal jím zárodek těla éterického, jenž do jeho nitra přenášeljistou míru životní síly. Samozřejmě, že nebylo tak pevné a viditelné jako v současné době, ale v hrubém slova smyslu již bylo organizováno a také je dokáže spatřit zkušený jasnovidný zrak každého oprávněného výzkumníka, jenž by se při sledování paměti přírody na scény této pradávné minulosti zaměřil.

V Lunární periodě bylo nezbytné rekonstruovat hmotné tělo tak, aby bylo schopno splynutí s tělem astrálním a následně dokázalo vyvinout nervovou soustavu, svaly, chrupavky a základní kostru. Tato rekonstrukce byla dílem Saturnské obrátky Lunární periody.

Při druhé, Sluneční obrátce došlo také k modifikaci éterického těla, aby dokázalo prolnout s astrálním tělem a přizpůsobit se nervové soustavě, svalům, kostře, atd. Páni moudrosti, kteří byli autory éterického těla, při této činnosti Pánům individuality pomáhali.

Při třetí obrátce započalo skutečné Lunární dílo. Páni individuality ze sebe vyzářili substanci, s jejíž pomocí pomohli bezvědomému vyvíjejícímu se člověku získat a vytvořit zárodek astrálního těla. Taktéž přispěli při jeho začlenění do systému éterického a hmotného těla, kterým člověk již disponoval. Tato činnost zabrala celou  třetí a čtvrtou obrátku Lunární periody.

Páni individuality na tom byli podobně jako Páni moudrosti; třebaže mnohem  vyspělejší než současné lidstvo, pracovali na jeho vývoji v zájmu své vlastní evoluce. Přestože byli schopni pracovat s nižšími vehikuly, na vehikuly vyšší jejich síly nestačily. Nedokázali ze sebe vydat potřebný duchovní impuls, jenž by přivedl k životu třetí aspekt trojjediného ducha člověka. Proto byla potřebná asistence další třídy bytostí, jejichž účast na podobných akcích nebyla vynucená - tyto bytosti pracovaly stejně dobrovolně jako Páni plamene či Cherubim a jejich příchod se odehrál v páté obrátce Lunární periody. Nazýváme  je Serafim. Ti v lidech probudili zárodek třetího duchovního aspektu - lidského ducha.

 

Obrázek č.1

 

Při obrátce šesté se na scénu vrátili Cherubim, aby pomohli Pánům  individuality připojit nově vytvořený zárodek lidského ducha k životnímu duchu.

Při sedmé obrátce Lunární periody přispěli svou pomocí znovu Páni plamene, neboť se spojili s Pány individuality a společně připojili lidského ducha k duchu božskému. Tím bylo povoláno v existenci ego - trojjediný duch. Ještě před zahájením Saturnské periody obývali panenští duchové, nyní lidé, svět panenských duchů a byli stejně vševědoucí jako Bůh, v němž (nikoli mimo nějž) byli rozlišeni. Ovšem vůbec nebyli sebevědomí. Získání této schopnosti je cílem evoluce, která panenské duchy uvrhla do hmotného oceánu o stále houstnoucí intenzitě, až byli nakonec od vševědoucnosti zcela odříznuti. Ve Sluneční periodě se panenský duch ponořil hlouběji do světa životního ducha a jeho vševědoucnost se ještě více zastřela druhým závojem substance z tohoto světa pocházející. Ovšem s pomocí Cherubim byl ještě částečně schopen tímto závojem proniknout. jeho pocit univerzální jednoty také dosud nevzal za své, protože svět životního ducha je stále ještě univerzálním světem společným a pronikajícím všemi planetami sluneční soustavy. Ovšem v Lunární periodě pronikl panenský duch do stále hutnější hmoty světa abstraktního myšlení natolik hluboko, že mu zde byl přidán ten nejméně průhledný ze všech závojů, lidský duch. Jeho vševědoucnost tím byla definitivně ztracena. Již nedokázal všemi závoji prohlédnout, upřít své zraky ven a vnímat druhé, pročež byl přinucen obrátit své vědomí dovnitř a nalézt tam sebe, své ego, oddělené a odlišné od všech ostatních.

Tak je panenský duch u zavřen v trojnásobném závoji, přičemž ten poslední z nich, lidský duch, mu úspěšně zabraňuje spatřit univerzální  jednotu života, a stává se egem podléhajícím iluzi involuční odloučenosti. Proces evoluce tuto iluzi opět postupně rozpustí a navrátí pancnským duchům původní všcvčdoucnost nádavkem k vlastností nově získané, tedy k sebevědomí. Vidíme tedy, že ke konci Lunární periody člověk vlastní trojjcdiné tělo v rozličném stadiu vývoje; podobně je tomu se zárodkem  trojjedíného ducha. Disponuje hmotným, éterickým a astrálním tělem a božským, životním a lidským duchem. Nyní mu zbývá pouze to, aby je vzájemně patřičně propojil. Již jsme se zmínili o tom, že v Saturnské periodě člověk absolvoval minerální stadium; rostlinným stadiem prošel za periody Sluneční a jeho putování scénami Lunární periody odpovídá fázi zvířecí existence a sice z důvodu dvojí paralely: vlastnil hmotné, éterické a astrální tělo, stejně jako současní živočichově, a jeho vědomí se zakládalo na vnitřních obrazových vjemech, jako je tomu u dnešních nižších zvířat. To se podobá lidskému snění, ovšem s tím rozdílem, že je dokonale racionální, protože řízené zvířecím skupinovým duchem. Čtenář je znovu odkázán na obr. č. 1(č.4 ) v kapitole o čtyřech říších, kde je tato problematika znázorněna (Dílo evoluce – Sluneční periody)

Tyto Lunární bytosti nebyly již čistě zárodečné jako v periodách předešlých. Zkušenému jasnovidci připadají být zavěšené na šňůrkách v atmosféře ohnivé mlhy, podobně jako visí embryo na placentě za pupeční šňůru. Proudy (všudypřítomné), starající se o jejich výživu, protékaly atmosférou právě těmito šňůrkami. Tyto proudy plnily do jisté míry tutéž úlohu jako v naší současnosti krev. Nazývat je však krví není než pouhá analogie.jelikož Lunární bytosti nevlastnily nic podobného naší současné červené krvi, představující jednu z nejposlednějších vymožeností člověka. Ke konci Lunární periody došlo k rozdělení sféry, která byla dějištěm našich  i cizích evolucí, o němž jsme se sice pro jednoduchost doposud nezmínili, avšak nyní se na ně zaměříme. Část této velké sféry zkrystalizovala v důsledku lidské neschopnosti udržet ji ve stejně vysokých vibracích jako části.jež obývaly bytosti jiné, a jakmile se krystalizovaná část utvořila, odstředivá síla rotující sféry ji poslala do vnějšího prostoru, kde začala kolem zbylé ohnivě zářící části kroužit jako kolem svého centra. Tento satelit Lunární periody objímaly řady proudů, stejně jako skupinový duch objímá celou Zemi. Lunární bytosti tyto proudy instinktivně následovaly z osvětlené na neosvětlenou stranu tohoto starého Měsíce. V jistých ročních obdobích se na osvětlené polokouli odehrávalo jakési rozmnožování. Atavistické pozůstatky tohoto měsíčního putování můžeme sledovat v tazích ptáků, kteří až do dneška v jistých  ročních obdobích sledují neviditelné proudy skupinového ducha, a sice rovněž za účelem rozmnožování. Dokonce i svatební cesty lidských bytostí nám dokazují, že člověk se ještě docela nezbavil migračních návyků v souvislosti s pářením. Lunární bytosti tohoto posledního stadia byly také schopny projevovat se zvuky či výkřiky. Jednalo se o zvuky kosmické - nikoliv výrazy osobní radosti či zármutku, neboť až do té doby žádná individualita neexistovala. Ta přišla na řadu teprve o něco později - v Zemské periodě. Na konci Lunární periody se opětovně dostavila etapa odpočinku, kosmická noc. Oddělené části se rozplynuly a sjednotily v prapůvodním chaosu.jenž předcházel reorganizaci sféry pro Zemskou periodu. Páni moudrosti se nyní vyvinuli do té míry, že byli schopni postoupit do  řad  nejvyšších  tvůrčích  hierarchií. V Zemské periodě dostali na starost zvláštní úkol ohledně vývoje božského ducha v člověku.

Páni individuality rovněž uspokojivě završili svou práci na lidském duchu a dostali pak na starost ducha životního. Jiný tvůrčí řád se zabýval třemi zárodky hmotného, éterického a astrálního těla. Existovaly bytosti, které za pomoci řádů vyspělejších tato těla víceméně vytvořily a využily k tomu jako nástroje životní evoluci. Tomuto řádu se říká Páni tvaru. Nyní již vyspěli do té míry, že mohli převzít dohled nad třetím aspektem člověka - nad lidským duchem  v nadcházející Zemské periodě. Do evoluce zasahovalo od počátku Saturnské periody celkem dvanáct vysokých tvůrčích řádů. Dva z nich pomáhaly na samém začátku. Nemáme o nich žádné informace; nevíme, co byly vlastně zač, ani co dělaly. Víme pouze to, že tak učinily na základě dobrovolného rozhodnutí a poté se stáhly z našeho omezeného světa do absolutní svobody. V tom je na počátku Zemské periody následovaly další tři vysoké řády, konkrétně Páni plamene, Cherubim a Serafim, takže v činné službě setrvalo pouze sedm  řádů. (Obr. č. 1 tohoto článku a č.9 orginálu - těchto dvanáct řádů a jejich statut jasně ukazuje.)

Páni mysli se stali odborníky ve stavbě těl z rozumové substance, stejně jako jsme my odborníky na stavbu těl z chemických látek, a sice z podobných důvodů: sekce konkrétního myšlení byla v Saturnské periodě, kdy byli sami lidmi, oblastí s nejhutnější hmotou, zatímco nejhustší hmota, s níž se setkalo lidstvo současné, se nalézá v sekci chemické. V Zemské periodě dosáhli Páni mysli tvůrčího statutu a vyzářili ze svých těl do našich bytostí zárodek materiálu, z něhož se nyní snažíme vystavět organizovanou mysl. Sv. Pavel je nazývá ,temné síly', protože pocházejí z temné Saturnské periody a jsou považováni za zlé vinou svých separatistických tendencí na pláni Rozumu, což je v rozporu sjednotícími silami světa životního ducha, říše lásky. Páni mysli pracují s lidstvem; nikoliv ovšem se třemi nižšími říšemi. Archandělé se stali odborníky na stavbu těl z astrální substance; což byla nejhutnější hmota celé Sluneční periody. Proto jsou schopni učit a vést méně vyspělé lidské i zvířecí bytosti, jak formovat a používat astrální hmotu. Andělé mají své zkušenosti se stavbou éterického těla, neboť v Lunární periodě, kdy byli lidmi, byl nejhustší látkou éter. Díky svému umění mohou být užitečnými pomocníky člověku, zvířatům i rostlinám ohledně životních funkcí: rozmnožování, výživy, atd.

 

Diskusní téma: Dílo evoluce - Lunární perioda

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

 

měření od: 12.1.2011

TOPlist