O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Jak doopravdy ŽÍT svůj vlastní život

09.06.2011 09:16

Jak doopravdy ŽÍT svůj vlastní život

 
Záleží mi na tom, co jím, tedy jsem zdravý
Ještě nikdy ke mně tato pravda nemluvila s takovou naléhavostí. Je ta nejdůležitější věc, kterou pro sebe můžeme udělat. Nelze se bezstarostně věnovat jiným činnostem, když nás bolí břicho, máme ucpané dutiny či máme hlavu jako střep. Spousty zdravotních problémů se můžeme vyvarovat, když se budeme zajímat o to, čím živíme své tělo, budeme o tom alespoň trochu přemýšlet a nebudeme se cpát mrtvou hmotou, chemickými přísadami či potravinami s minimální výživovou hodnotou, které k nám mnohdy zcela zbytečně cestují přes půl světa. Nemužeme do těla cpát hmoty s minimálními výživnými hodnotami a pak chtít, aby naše tělo fungovalo stoprocentně. I když je tělo dokonale funkční stroj, přece jenom ke svému fungování potřebuje kvalitní palivo. Motoru vašeho auta se také nebudete divit, když se zadře poté, co jste do něj místo oleje nalili vodu z rybníka.  
 
 
Medituji, tedy jsem
Meditace není nic mystického. Zapomeňte na budhistické mnichy v akrobatických sedech zpívající mantry. Není to praxe pro duchovní mistry. Naopak. Meditace by měla být každodenní praxi každého z nás. Nezbytná POTŘEBA meditace je uvědomění, které do mysli člověka vstoupí až v okamžiku, kdy je na něj připraven. Skutečně. Ta pravá meditace má být právě o bytí v přítomném okamžiku. O uvědomování si přítomného okamžiku. Nic jiného totiž neexistuje. Pouze tento okamžik. Cítíte to? Tento! Ne ten před chvílí.  Právě tento! Meditace nám pomůže prožít si, tentokrát v roli pozorovatele, naše potlačené emoce, které nás ovládají i přesto, že se nám to příliš nelíbí. Díky tomu se jich dokážeme zbavit, neboť pochopením a prožitím je přestaneme popírat a tím jim i posílat energii, která je dosud živila. Meditace je způsob, jak rozpouštět psychické bloky ve vědomí.
 
 
Uvědomuji si přítomný okamžik, tedy existuji
Je to vlastně meditace za pochodu. Je to způsob, jak vylézt z tunelu vlastních myšlenek. Jak dát mozku smysluplnější a zdravější materiál na zpracovávání. Je jednoduché vnímat fyziologické procesy vlastního těla, prostředí ve kterém se nacházíme, případné zvuky a vůně, které se k nám donesou. Dokázat vidět dále než jen na špičku svého nosu. I během cesty do práce se dá žít přítomným okamžikem a vnímat své okolí, místo typického tunelu na jehož konci jsou pouze pracovní problémy (které však ani nemusí přijít). To je způsob, jak se VYMANIT ze sevření vlastních chaotických myšlenek a naučit se nacházet v životě krásu. Všimli jste si, jak se už rozvíjejí pupeny na stromech?
 
 
Pohybuji se, tedy žiji
Pokud začnete být v rámci vašeho běžného života doopravdy vědomí, budete brzy chtít VĚDOMĚ poznávat další části světa, což je ideální příležitost pro výlety po okolí, do přírody, do hor, kamkoliv, s přáteli či o samotě. V přírodě na čerstvém vzduchu lze načerpat mnohem více energie než doma před televizí. Tedy pokud nevklouznete opět do tunelových myšlenek, které vás oddělují od přítomného okamžiku. To je potřeba zejména ze začátku hlídat a dávat si na to pozor. S vědomým zrakem svět začíná rozkvétat do krásy. Barvy jsou živější, vůně jsou výraznější, tvary jsou důmyslnější, celkové obrazy světa jsou komplexnější a rozmanitejší.
 
 
Dělám, co mě baví, tedy jsem šťastný
Je důležité dělat to, co vás naplňuje. Podstatné uvědomění je nehledat naplnění v zaměstnání, pokud se neživíte vlastním koníčkem. Ušetří vám to spoustu trápení a zklamání. To že všichni musíme být v práci úspěšní je lež. Vlčáci jdoucí za úspěchem pouze propadli do nastražené pasti naší společnosti. Úspěch je falešná modla. Netřeba se trápit, když vás práce nebaví. Je to cesta, jak uživit sebe či rodinu a nemít existenční problémy. Je ale velmi důležité uvědomit si, že vás vaše zaměstnání NEMUSÍ naplňovat. Naplnění můžete dosáhnout ve svém volném čase. Od toho jsou koníčky. Nemáte koníčka? Zcela nepochybně vás něco baví. A věřte mi, když něco děláte ze srdce ať je to cokoliv a nenecháte se u toho svazovat strachem typu: „co si o mě budou jenom myslet“, na výsledku to bude sakra znát. Netvoříte pro ostatní, tvoříte pro sebe, pro tvůrčí proces samotný. Je to očišťující a zároveň naplňující proces.   
 

Lencher Falprea

 

převzato z https://probuzeni.blogspot.com/

 

 

Štítky:

Zpět

Diskusní téma: Jak doopravdy ŽÍT svůj vlastní život

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.