MY Z ATLANTIDY - Svědectví z dávných časů - Kněz-architekt si vzpomíná

01.06.2010 00:08

Prof. Merete Matternová a její neuvěřitelný příběh

      Studenti ji mají rádi a posluchárna je při jejích přednáškách vždy zaplněná až k prasknutí. Mnozí kolegové se jí vysmívají. Merete Matternová však kráčí neomylně svou cestou za laskavým a přátelským světem. Působila jako profesorka zemědělských věd na Technické univerzitě v Berlíně a přednášela architekturu a ekologii v Charlottesville ve Spojených státech amerických. Nyní pracuje jako ředitelka Institutu pro kosmologii při univerzitě v Eindhovenu.

      Narodila se v roce 1930, vychovala tři syny a byla kdysi provdaná za profesora filozofie. Už jako dítě cítila silné spojení s přírodou, pěstovala květiny, sázela stromy, kreslila utopické domy a  exotické chrámové komplexy. V Cannes obdržela společně se svým kolegou Mariem Samou první cenu za model "města budoucnosti", pro něž byly mezitím vyhledány geomanticky nosné lokality jako případná staveniště ve Virginii, Kanadě, Kalifornii, Peru a na Sardinii. Merete Matternová v následujícím rozhovoru tvrdí, že její psychická osobnost pochází z vesmíru a svého času se ztělesnila v Atlantidě. Mezitím mnoha cenami vyznamenaný projekt profesorky Matternové je údajně pouhou kopií z dávné minulosti. Tato tvrzení byla podpořena zkušenostmi z reinkamační terapie, která trvala déle než rok. Merete Matternová, jež je pokládána za jednoho z duchovních autorů politického hnutí zelených, vede v Starnbergu skupinu "Země - Nové století". Její vyprávění o Atlantidě je skutečně neuvěřitelný příběh.

 

Tvrdíte, že jste žila v Atlantidě. Jsou tyto vzpomínky ryze emoionální, nebo pro ně máte i nějaké historické indicie?

Učení o posunu kontinentů nabízí dostatečně výmluvné poukazy na existenci prakontinentu, jenž se v průběhu dějin této planety rozdělil. I dnes se přece kontinenty objektivně pohybují. Není obtížné si představit, že během uvedeného geologického procesu zanikaly větší i menší ostrovy. V podstatě vycházím z teorie Josefa Blumricha, odborníka NASA, který prozkoumal různé indiánské báje a pověsti. Podle tradičního podání Hopiů proběhly dosud čtyři velké katastrofy, během nichž zanikly rané civilizace. Nyní tedy žijeme v páté vývojové fázi. Zmíněné katastrofy můžeme chápat doslova, protože jsou doloženy zprávami a popisy v mnoha starobylých dílech jako potopy světa. Po rozštěpení světového kontinentu - dejme tomu Lemurie - vznikla jednoho dne v současných Andách kolem jezera Titicaca ostrovní říše. Při druhém velkém geologickém posunu, způsobeném kosmickým podnětem  podle všeho šlo o náraz velké komety na povrch Země -, se odehrály gigantické proměny, které zničily rozsáhlé části Lemurie a zároveň vy zdvihly jezero Titicaca a jeho okolí do nadmořské výšky, v níž je dnes můžeme navštívit. Při tomto procesu se samozřejmě stávající kultura změnila. Celá zmíněná oblast však zůstala nadále osídlena a o tisíciletí později prožila svůj druhý rozkvět. Došlo k tomu asi před sto dvaceti tisíci lety. Ezoterické zprávy hovoří o rané, střední a pozdní atlantské říši.

Raná říše byla spíše duchovní povahy a hmota se teprve postupně vytvářela. Existují pro tuto teorii reálné indicie?

Nyní poněkud zjednoduším složité ezoterické teorie. Uvádí se, že ze zaniklé Lemurie emigrovaly jednotlivé etnické skupiny. To bylo původní obyvatelstvo Atlantidy. Potom se z univerzální oblasti dostavily velmi vyspělé bytosti, jež se dosud nezhmotnily. Nepřiletěly, jak se často tvrdí, v hmotných kosmických lodích,  nýbrž vytvářely svého druhu duchovní strukturu, "pole vědomí".  Aby se přizpůsobily fyzikálním zákonům této planety, postupně se materializovaly a - vycházíme-li z popisu stvoření světa u všech národů - asimilovaly se k původnímu obyvatelstvu. Hopiové nazývají tyto duchovní bytosti kačinové. Kačinové se spojili s nejkrásnějšími pozemskými dcerami, aby s nimi počali děti. Podle Hopiů  je právě zde třeba hledat původ současné lidské rasy.

Je to tedy starý příběh o bozích, kteří neodolali lidským svodům. Uvíznutím ducha v hmotě se pravděpodobně do určité míry oslabili. ..

Při značném zjednodušení bychom to tak mohli vyjádřit. V dané souvislosti mám ale vlastní vize, o nichž bych chtěla říci  pár slov. Zůstaňme však ještě u ezoterických výpovědí, v nichž neustále zaznívají varování před spojením zmíněných ryze duhovních bytostí s poněkud těžkopádnými pozemskými dcerami. Potomci tohoto svazku byli obyvatelé střední atlantské říše s civilizací, jež je s dnešní jen těžko srovnatelná Tehdy například lidé vznikali na základě genové technologie. I část současných zvířat a rostlin jsou chovné produkty této epochy, zatímco jiné rostliny, například kukuřice, pocházejí z jiných planet. Podle bájí peruánských kmenů se v druhé vývojové fázi Atlantidy znovu dostavily ze souhvězdí Plejád duchovní bytosti, které smíšenému pozemskému obyvatelstvu zprostředkovaly další spirituální podněty a také i když to zní podivně - přinesly na naši planetu dinosaury. To je samozřejmě pro nás, vědce, zajímavá hypotéza, protože v takovém  případě bychom museli Darwinovu evoluční teorii založit ad acta. Klasičtí přírodovědci by měli v tomto ohledu ještě mnohé probádat, protože v teorii o původu života na Zemi si neustále klademe tázku, jak vznikli tak obrovští exotičtí živočichové ajak mohli  tak náhle zmizet.

Máte vlastní vizionářské vzpomínky na Atlantidu?

Byla jsem studentka a později profesorka v Charlottesville. Jako mladá žena jsem jednou vystavila své kresby. Oslovili mě mnozí lidé, kteří mě na základě vystavených děl jednoznačně identifikovali jako obyvatelku Atlantidy. Zřejmě to rozpoznali podle uměleckého rukopisu mých prací. Zanedlouho jsem se při ezoterickém semináři dověděla, proč v určité epoše Atlantidy bylo všechno organické a jak je možné, že tehdy existovala tak vyspělá kultura. Pro ezoteriky je určitá forma exotické architektury, jakou  nyní známe například díky Friedensreichu Hundertwasserovi" , zřetelným poukazem na atlantské vzpomínky.

Podobný architektonický přístup je nejspíš vždycky v souladu s přírodou, nikoli v rozporu s ní, i s podstatou člověka ...

Biologicky stavět pro mě znamená pracovat s přírodním materiálem, jako je dřevo nebo hlína. Pod pojmem ekologická výstavba si musíme představit etablovaný samozásobovací cyklus v domě  nebo městě, zatímco organická architektura probíhá - podobně jako u rostlin a zvířat - podle přírodních zákonů. V současnosti nazýváme tento proces bionika. Obyvatelé Atlantidy museli v určité fázi dosáhnout tak vysoké úrovně poznání, že nechávali domy růst. Právě o tom sní dnešní bionikové, že už nebudeme stavět domy, nýbrž že prostřednictvím nesmírně jemných membrán ovládneme růstový proces, čímž vznikne celostní biologický útvar.

Takže domy Z rostlin, které rozkvetou ze sympatií ke svým obyvatelům?

Ano. A v Atlantidě kvetly po celý rok, protože kmitočet mezi rostlinami a zvířaty byl v harmonickém souladu. Jako mladá profesorka jsem neustále byla vyzývána k meditaci, abych si v daném  stadiu uchovala co nejvíce kreativních vzpomínek na své atlantské období. Vždycky jsem byla všemu novému a nezvyklému velmi otevřená, ale uvedená hypotéza o mém původu se mi zdála přece jen příliš velkorysá.

Potom jste ale zřejmě vyslyšela radu přátel a v meditativním stavu jste se dověděla více o sobě i své minulosti?

V této době jsem byla pověřena prvními přednáškami na univerzitě v Charlottesville ve Virginii. Byl mi přidělen uvádějící profesor, čtyřiadvacetiletý světlovlasý Ital z řeckého ostrova Samos. To už je sama o sobě pozoruhodná směs. A právě Mario Sama mi vyprávěl, že tam všichni muži vypadali jako on.

Tvrdil, že jeho předkové původně obývali dunajskou deltu, odkud se vydali na dlouhý pochod. Tento muž, jenž se mi vzhledově  velmi podobal - všude nás pokládali za sourozence - se nyní stal mým kolegou, což jsem vnímala jako řízení osudu. Večer před přednáškami jsem vždy trochu meditovala, a když jsme příští den  ráno spolu přednášeli, doplňovali jsme se tak skvěle, že sami studenti hovořili o zázraku. Oba jsme se přistihovali, že myslíme na totéž a přejeme si stejné věci. Po dvacáté přednášce jsme si o tom promluvili. Přiznal se, že také každý večer leží v posteli a prožívá shodné vize jako já. Společně s ním jsem později navrhla "město budoucnosti", za které jsme obdrželi významnou cenu. Dnes se domnívám, že Mario určitě žil v Atlantidě a já jsem se s ním později prostě a jednoduše setkala. Fantasticky jsme se doplňovali, od rána do večera jsme spolu zpívali a často i tančili. Svobodně jsme  improvizovali - a při tom jsme začali vytvářet model zmíněného města. Byla to nesmírně harmonická identita, kterou jsme přenášeli také na studenty.

Mario přivedl i vědce z dalších oborů, biology a fyziky s novými ideami. Tak vznikl ideální skupinový seminář. V něm už nestál  profesor před svými studenty, nýbrž všichni společně rozvíjeli fantastické myšlenky. Podobně by to mělo vypadat na mé budoucí univerzitě, jejíž fakulty společně budou vytvářet tuto novou formu života a odpovídající integrovanou architekturu. Mario a já jsme pěstovali s kolegy květiny a stromy, ale také karotku a hrách.  S ohromením jsme zjistili, že růst probíhal jinak, když jsme změnili písně nebo když jsme při zpěvu vytvářeli jiné vizionářské obrazy. Chápali jsme to jako jednoznačný důkaz, že myšlenky, hudba a jeji rytmus ovlivňují životní struktury. To bylo jádro mého pozdějšího bádání. Souvisí do značné míry s chrámem hudby, jenž by se měl stát středobodem našeho kosmického města.

Bylo to tedy tak, Merete, že se tu obnovila stará atlantská přátelství?

Samozřejmě. Stačilo, aby se na mě Mario jenom podíval, a pocítila jsem cosi jako elektrizující mrazení, při němž jsem prožívala vize podivuhodných krajin a andělských bytostí. Byla jsem tehdy nezkušená a nemohla jsem vědět, že tu osobě dávají vědět hlubinné vzpomínky a Mario funguje jako jejich původce. Jako mladá  žena jsem byla ve vztahu k mužům nanejvýš ostýchavá a nikdy jsem s ním o tom nemluvila. Ale i on - ačkoli jsme se společně a v podstatě důvěrně věnovali hudbě a zpěvu - byl velmi zdrženlivý. Byli jsme neustále obestřeni jakýmsi nevyslovitelným a subtilním fluidem. Teprve na konci jednoho přednáškového cyklu se mi přiznal k těmto prožitkům, přičemž na mě velmi naléhavě pohlédl a řekl: "Je to zvláštní. Prožívá to mnoho lidí, Merete. Jakmile mě spatří, sklouznou do jiných úrovní vědomí." Toto přiznání náš vztah ještě více prohloubilo. Zanedlouho jsem těžce onemocněla. V této době jsem prožila strhující vize, jež překonávaly všechno, to si můžete přečíst v tibetské Knize mrtvých. Nechci o tom mluvit, protože by nás to odvádělo od Atlantidy. Během nemoci jsem dále plánovala město budoucnosti a okamžitě po uzdravení jsem získala cenu v Cannes. Věhlasný architekt Louis Chan z mezinárodní poroty stál bez hnutí nad našimi plány a plakal. Tvrdil, že nic podobného ještě nikdy nespatřil. Při jeho slovech jsem měla pocit, že Chan také určitě pochází z Atlantidy. Setkali se tu pouze Iidé, kteří si rozumějí.

Za jaký  projekt jste byli vy a Mario Sama v Cannes vyznamenáni?

Pojmenovali jsme ho "Solar-City" - "Sluneční město". Byla to mezinárodní soutěž s ústředním heslem: "Jak bude vypadat město budoucnosti?" Bylo proto zapotřebí vzít v úvahu i budoucí sociální struktury a navrhnout nová zařízení pro soužití lidí. Soutěž byla otevřená pro filozofy, sociology a botaniky - nebyla tedy určena výhradně pro architekty. Předběžné projekty zaslalo na tři tisíce účastníků ajá s Mariem jsme byli mezi těmi, kteří byli pozváni k představovacímu rozhovoru. Ze 495 lidí, kteří přicestovali do Cannes, jsme právě my dva vyhráli první cenu.

Projekt Slunečního města je tedy město Z Atlantidy. Můžeme to chápat jako město z minulosti, jež se stává městem budoucnosti?

Domníváme se, že nás prostě svedla dohromady vzpomínka na minulost a že do uvedené karrnické souvislosti patří i Louis Chan. Kdyby tam byl jiný předseda jury, možná že bychom žádnou cenu nedostali. Pro něco takového musí mít člověk smysl a on platil za jednoho z velkých mystických architektu našeho století, o jehož duchovním založení jsem vůbec nepochybovala.

Jaká nyní existuje šance, paní Matternová, že takový projekt, jenž je momentálně na papíře a můžeme ho obdivovat jako model, bude v našem světě uskutečněn?

Už tehdy jsem zastávala názor, že musíme prostě ajednoduše najít zemi a osídlence a všechno postavit takříkajíc "sami ze sebe", protože nám žádný stát nepomůže. Svého času jsme chtěli tuto ideu realizovat v USA, protože je tam možné sehnat levné parcely, tamější lidé mají pro podobné projekty pochopení a neschází jim odvaha přikročit k jiným formám života.

"Solar-City" však nebyla jediná vize, kterou jste vy těžila ze své těžké choroby. Zažila jste údajně i zřetelné ekologické projekce?

Ve skutečnosti jsem měla během zmíněné nemoci tak strašlivé vizionářské zážitky, že jsem po uzdravení byla mnohem citlivější a tyto zkušenosti ze stavu mezi životem a smrtí se stabilizovaly. Seznámila jsem se s Manfredem S., s nímž jsem procestovala celý svět. Snažili jsme se vnášet do praktické politiky filozofii "zelených". Prožívali jsme natolik zásadní vize, že jsem s jistotou věděla: Tak, teď jsem v Atlantidě. Pocítila jsem duchovní spojení s dalším jedincem, jehož jsem vnímala jako někdejšího kněze, který pro mě prováděl zvláštní rituály s krystaly. V tomto životě působil jako fyzik a stále mi vyprávěl, že nová energie se bude získávat právě na bázi krystalů. Už tehdy věděl, že jenom pomocí uvedené nové energie bude možné vyřešit současnou ekologickou krizi. Protože studoval atomovou fyziku, neúnavně cestoval po celém světě a vyhledával i nejvýjimečnější vědce. Všichni ezoterikové tvrdí, že staré pyramidy u Bimini, které v současnosti můžete vidět z letadla pod vodní hladinou, vystoupí opět na denní světlo. Pro nás to bude znamenat výrazný vědomostní posun, díky němuž se dozvíme, jak funguje transformace této staré energie. Bylo mi vždy jasné, že ochrana životního prostředí musí být významnou součástí mých architektonických snah, aby se podařilo pomocí ekologické formy energie udržet a zachovat ekosféru této planety. Tak jsem se na zámku Weissenstein seznámila s Manfredem Kagem, jenž se věnuje zkoumání krystalů.

Nyní jsme pronikli k jádru ezoterické filozofie - všechno pochází z moře vědomí a projevuje se to po kapkách. Proto také existují tak rozmanité vize na toto téma.

Vy tedy rovněž sdílíte názor mnoha mystiku, že duch stvořil hmotu a nikoli že se hmota - v podobě Darwinových evolučních forem - postupně naplňovala vědomím?

Zmíněné moře vědomí je samozřejmě jenom obraz. Duch je totiž neviditelný. Vyjděme však z toho, že tyto kapky vědomí jsou  zpočátku v plynném, poté kapalném a nakonec pevném skupentví. To jsou - nezapomínejte, že jde stále o modelovou situaci  různé stupně vědomí. Každý z těchto transformačních stupňů je hierarchie. Najednou nám bylo jasné, že uvedené učení o hierarchii, z něhož vycházejí všechny ezoterické tradice, je pouze jiný výraz pro transformaci hmoty. Znenadání jsem si znovu vzpomněla na pyramidy, které neodmyslitelně patřily k vnější podobě Atlantidy a v nichž bylo uloženo veškeré poznání. Neustále se vynořovalo záhadné číslo 144, souvisící s transformací a našimi prvky. Pyramida je pravděpodobně kopie manifestačních stupňů, přičemž vrchol představuje jednotu a základna mnohotvárnost.

Učení o hierarchii, jež se nejrůznějším způsobem objevuje ve všech starých mýtech a náboženstvích, má tedy vědecký základ?

Ano, protože popisuje jednotlivé stupně ducha při jeho cestě za hmotou. Za univerzálnost, kterou jsem poznala v Charlottesville, vděčí většina učitelů ezoterickému ideovému odkazu. Je to neobyčejné místo, na které jsem se tam dostala. Postupně mi začalo být jasné, že všechno, co se dnes zdá v ezoterice rozmělněné a neurčité, bylo podle všeho svého času exaktním vědeckým systémem.

Systémem poznatků, které se během nejrozmanitějších společenských a historických otřesů na této planetě neztratily, nýbrž proměnily. Chcete toto poznání s přáteli znovu oživit?

Teď se musím zmínit o svém peruánském příteli Indim, jenž mě ujistil, že jeho indiánští přátelé vizionářsky znají místo, kde chci zbudovat "Solar-City". V jejich mýtech mají bytosti z Plejád pevné a nezastupitelné místo jako ryzí a transparentní duchovní osobnosti, z nichž pouze některé se přizpůsobily k tehdejším původním obyvatelům. Tito míšenci dokázali v souvislosti se svými znalostmi o krystalech produkovat na Zemi určitý druh energie, která není na jiných planetách s odlišnými fyzikálními podmínkami myslitelná a jež teprve umožnila budovat v Atlantidě pyramidy. Byla to stavební díla - tak to každopádně tvrdí indiáni -, sloužící nestabilním kosmickým dopravním prostředkům Plejáďanů jako vesmírná čerpací stanice, u níž se mohli zásobit pohonnou energií. Zní to fantasticky a nepochází to z mých vlastních vizí.

Na celém světě existují četné medidlně namalované obrazy, na nichž vidíme na vrcholku pyramid neidentifikovatelné létající objekty. Vy tedy zamýšlíte postavit svou metropoli budoucnosti v bezprostřední blízkosti jihoamerických pyramid?

Jak bylo řečeno, je to jedna ze čtyř možných lokalit na této planetě. Vyjdeme-li na základě vyprávění indiánů z toho, že návštěvníci z Plejád tam rovněž sídlili, určitě to nebude špatné místo.

Fragmenty vaší duchovní pravlasti se tedy znovu objevují jako svého druhu vize budoucnosti. Mohla byste mi říci něco o záhadných hierarchiích střední vývojové epochy Atlantidy?

I to má co činit s Plejáďany a svědectvími mých indiánských přátel. Zvláštní míšenci duchovní energie Plejád a lidské hmoty neměli příležitost k tomu, aby se vrátili domů, do své vesmírné vlasti. Indiáni tvrdí, že nehoda na kosmické lodi, způsobená energetickou strukturou, zavinila její zničení. Lidským tvorům počatým "bohy" nezbývalo tudíž nic jiného než se izolovat od ostatních obyvatel Atlantidy tím, že vybudovali dvoupólovou společnost. Existoval tedy svého druhu panovník, s ním spojená horní vrstva kněží a dvořanů a potom společenská základna, tvořená těmi, kteří byli už bezvýhradně zajatci hmoty. Mezi oběma seskupeními docházelo přirozeně k neshodám, sporům a střetům, při nichž přicházelo k slovu i magické vědění, jež se zase předávalo ve školách pro zasvěcené.

Mnozí mediálně obdaření jedinci líčí harmonické období v Atlantidě, vyznačující se rozkvětem ducha, umění a věd. Jejich zprávy se však zmiňují i o zásadních konfliktech.

Atlantis existovala jako struktura údajně téměř dvě stě tisíc let a obsáhla nejrozmanitější společenské formy. Doba, o níž právě hovořím, byla důležitou přechodnou fází, během které se vyměnila atmosféra naší planety a nejrůznější obyvatelé byli nuceni se stále pevněji stabilizovat. Při tom ztratili mnoho ze své podstaty. Týká se to schopnosti vidět třetím okem, jasnovidectví a telepatie přestaly být přirozenými vlohami a stále zřetelněji byly vázány na podmínky pozemského života. Až v třetí vývojové fázi Atlantidy a duch s konečnou platností smísil s hmotou a atlantská kultura se začala výrazně podobat známým raným civilizacím na Zemi. V této epoše se odehrávají mýty o starořeckých bozích, odrážející nespornou realitu.

Jak byste charakterizovala svou vlastní existenci v Atlantidě?

K přesnému časovému určení došlo vlastně bez mého přičinění. Když jsem se - probuzená vzrušujícími lety v Charlottesville stále více otvírala mystickým zkušenostem, vyhledali mě mediálně obdaření lidé nejrůznějšího původu a nezávisle na sobě mě utvrzovali v tom, že ve mně přebývá starobylá atlantská duše, která žila na této planetě naposledy před pětasedmdesáti tisíci lety. Přesvědčovali mě o tom, že jsem působila jako kněz - architekt, jenž uměl zacházet s obřími krystaly a kameny a putoval na velkých lodích podzemními kanály. To mě poměrně značně vyvedlo z míry, protože jsem si v tomto životě nezřídka připadala spíše jako muž a mnohem méně jako žena. Řekla jsem si tedy: No vida, vždyť ty jsi teď něco jako kosmická žena, protože jsi svého času byla báječným mužem s mocným vědomostním potenciálem! Začalo to ve mně tak intenzivně pracovat, že jsem několikrát tyhle jasnovidce vyhodila, protože jsem toho už měla po krk. Nacházela jsem se v tomto životě a jako žena jsem tu do určité míry musela plnit roli muže.

Pokoušela jste se pomocí reinkarnační terapie konkretizovat tyto přece jen neurčité pocity a tvrzení?

Ano, pokoušela jsem se o to. Předtím jsem se však seznámila s Manfredem Haberem", jenž vykonává důležitou funkci v NASA a kdysi spolupracoval s Wernherem von Braunem. Během našich prvních telefonátů mi vylíčil budoucí projekty NASA ajá jsem okamžitě nabyla dojmu, že jsem s tímto člověkem odjakživa spojena. Já vím, že to zní neuvěřitelně, ale když jsme spolu rozmlouvali, viděla jsem svým vnitřním zrakem početnou sevřenou formaci kosmických lodí. Napadlo mě, že tenhle Haber by mohl klidně být někdejší obyvatel Atlantidy. Znovu se objevil onen nepopsatelný pocit sounáležitosti jako kdysi s Mariem Samou nebo Manfredem Siebkerem. Ten muž se dodnes sám sebe ptá, jak mohl naprosto cizí ženě prozradit všechna tajemství NASA. Byl prostě a jednoduše úplně "mimo".

Svěřil se vám s tím později, nebo hned v té chvíli?

Vlastně už během rozhovoru. Řekl mi, Merete, proč jsi mi nezavolala už dříve, proč ses neozvala třeba před deseti lety? A já jsem mu odpověděla, že jsem se věnovala ekologii a urbanistice a snažila jsem se vyřešit ekologické problémy. Ion pracoval na podobných projektech, ale spíše ve vesmíru. Zaobíral se tím, jak by bylo možné proměnit Mars v zelenou planetu nebo v atmosféře Venuše vybudovat lidská sídla. Řekl mi do telefonu: "Ach, Meretchen, možná že máš řešení; přemýšlej o tom přece." Zatímco se mnou mluvil, pokoušela jsem se nakreslit vize, jež se mi zároveň s jeho slovy zjevovaly. Byl to opravdu nejpodivuhodnější telefonní hovor, jaký jsem kdy zažila. Natolik mě znervóznil, že jsem si řekla: Teď si v tom musíš zjednat jasno. A tak jsem zašla za reinkamačním terapeutem.

Dočkala jste se během terapeutických sezení potvrzení svých původních vizí?

Jen pomalu, tak daleko ještě nejsme. Než jsem začala s terapií, znovu jsem potkala člověka obdařeného jasnovidectvírn, jenž mě upozornil na blížící se těžkou chorobu. Onemocněla jsem tehdy trychinózou a pět týdnů se pohybovala mezi životem a smrtí. Během této doby - jak tvrdil jasnovidec - jsem byla vyměněna. "Ty už nejsi ta původní Merete," ujistil mě. "Tvá duše byla tehdy odvolána." Žádný lékař mi už nemohl pomoci, všichni prorokovali mou smrt. Skutečnost, že jsem se uzdravila, byla spíše zázrak. Stále jsem prožívala vize, vyrovnávala se s mimotělesnými zkušenostmi a v tomto období jsem se také rozhodla postavit chrám hudby. Příští den jsem byla zdravá jako ryba. Lékaři hádali, co se to mohlo s nemocnou ženou stát; zničehonic kolem nich totiž pobíhala, jako by jí nikdy nic nebylo.

To zní opravdu fantasticky. Vy tedy tvrdíte, že už jste nebyla tatáž osobnost jako na počátku zmíněné nemoci?

Ne, to netvrdím já, to mi sdělil onen senzitivní člověk. Do mého smrtelně nemocného těla se přemístila vyspělá duchovní bytost z jiných rovin vědomí, aby byla započatá díla dokončena. On to jenom vizionářsky sledoval. Skutečnost ovšem překonala všechna očekávání. Původní duše se občas vracela z místa, kde byla vlast duchovní osobnosti, a sledovala, jak pokračuje realizace mých plánů. Ano, tu a tam se obě duše do jisté míry vyměňovaly. Musela jsem věnovat mnohem větší pozornost svým snům, protože v nich jsem mohla zjistit, kdy jsem byla spíše Merete a kdy zase ona vyspělá bytost. Tyto výpovědi mě natolik znervózňovaly, že jsem se třásla na celém těle. Věděla jsem, že pokud se nyní dostanu na psychiatrii, bude to určitě z dobrého důvodu. Zanedlouho jsem se zcela uklidnila, pocítila vnitřní spokojenost a nepozemským způsobem jsem se uvolnila. V té době jsem intenzivně spolupracovala na organizaci hnutí zelených s Manfredem Siebkerem, jenž v mých vizích vystupoval jako kněz z Atlantidy. Náhle jsem si uvědomila, že všichni významní tuzemští i zahraniční političtí vůdci - všichni ekologicky zaměření filozofové - sahají svými kořeny do Atlantidy.

 

Diskusní téma: MY Z ATLANTIDY - Svědectví z dávných časů - Kněz - architekt si vzpomíná

Je zde někdo z čtenářů....

LK 01.06.2010
Je zde někdo z čtenářů, kdo má vzpomínky na toto období naší dávné minulosti? Jestli ano, nechcete se podělit o tyto své vzpomínky? Předem děkujeme za všechny, se kterými se podělíte o své prožitky.....

Re: Je zde někdo z čtenářů....

GG 03.03.2013
Zdravím všechny :) už cca 4 roky hledam takovehle lidi, kteri pamatuji na toto obdobi a tuto zem. Ja sam mam jiste zkusenosti s Atlantidou resp. vzpominky napr.: jsem mel vize, stavby pyramid pomoci nejaky ohromnych stribrnych stroju. Stavba byla zalozena na bazi levitaci kvadru, coz bylo umozneno skrz zvukovou rezonanci. Je toho po vice zde je moje icq 479564872, muzete se me klidne zeptat na cokoliv :) Mam rad dobrou konverzaci a mam i nejake materialy z dob kdyz jsem delal i automatickou kresbu (symboly, nakreslene mesto, atd. )
A co se tyce clanku ? Moc dekuji je uzasny je dobre vedet, ze tady jeste nekdo z nasich zustal, samota je hrozna ted je to opravdu: My z Atlantidy :)

Přidat nový příspěvek

 

měření od: 12.1.2011

TOPlist