Návrat ke zdroji

Vážení čtenáři a čtenářky,

dnes Vám předkládáme prožitek úplně jiného druhu, než byl včerejší Očistec . Je od pana Víti, jehož prožitky jste si již v minulosti mohli přečíst v sekci "Zkušenosti" V tomto případě se jedná o výsledek aktivní práce na sobě, kdy je možnost se sjednotit se svým duchem do plného vědomí multidimenziality ...

LK

Malé a velké světlo, 28. a 29. 8. 2011

          Při příchodu do CHDS jsem místo křtitelnice viděl časovanou bombu (vůbec pozoruji, že hned u křtitelnice dostávám informace. Před tím byla křtitelnice v plamenech, pak byly u ní obrovské vodní vlny a pak jsem se u ní viděl oblečen v obleku…), i tak jsem se přežehnal… Požádal jsem Stvořitele o ochranu, vedení a požehnání. Chtěl jsem požádat Moře Světla a Lásky, ale bylo mi řečeno, že je pozdě. Vzpomněl jsem si na novou Životní Energii a ta šla snadně. Měla zářivě zeleno tyrkysovou barvu. Při vstupu do CHDS jsem sebe viděl jako světelný zářivý bod. Nebyla tam žádná postava, jako obvykle. Trochu jsem se cítil nesvůj, ale zároveň si připadal, že je to správně. Velmi mne to dojalo. Poletoval jsem po CHDS. Na konci CHDS trůn s Kristem jakoby v pozadí. Mohl jsem si rozsvítit svůj chrám podle libosti jen tím, že jsem na to pomyslel. Nechal jsem sebou prolétnout zlaty paprsek, shůry, skrze mne – světelný bod- směrem dolů do nekonečna. Vše šlo velmi snadno jakoby nic. Jen tak mimochodem opodál jsem viděl velké zářivé světlo. Bylo mi nabídnuto splynout s ním, ale  já jsem si pomyslel, že bych raději tady na Zemi ještě byl ku prospěchu. Myslel jsem si, že je to nabídka splynout s Jediným a tím bych odešel z tohoto světa. Takže jsem toto splynutí odmítl.  Pak jsem viděl, že mohu svítit svým světlem tvořit kužel světla. Vlétl jsem do svého hmotného těla a léčil si místa, která jsem potřeboval... Pak jsem usnul.

Od LK jsem po skype dostal informaci, že velké světlo by mohlo být světlo mého mikrokosmu, a že splynutí s ním by znamenalo dar probuzení se do svého plného vědomí. Ať se na to tedy zeptám v CHDS a pokud to tak skutečně je, tak ať neváhám. A že časovaná bomba je symbolem toho, že času je málo.

            Po tomto hovoru jsem cítil, že s tím nemá cenu otálet. Byl večer půl deváté. I na tento hovor jsem si musel vyčlenit místo v našem večerním programu s dětmi. Jeden syn usnul, takže bylo možné hovor uskutečnit. Kdo má dvě malé děti asi ví, jak čas před usnutím dětí vypadá… Druhý syn si hrál a mě stále v hlavě vrtal ten rozhovor s LK. Během fungování napůl vytažen mimo 3D jsem se podíval jak to s tím světlem je a viděl: Velké světlo září a čeká, odpověď jsem dostal: „toto je tvé božství“. Pak jsem dovolil splynutí a viděl, jak mé malé světlo přímo vlétlo do velkého. Objevila se malá exploze ohnivé záře. Tekly mi slzy. Jelikož to vše neproběhlo po standardní vstupu do CHDS, řekl jsem si, že až děti usnou, provedu vše tak jak nejlépe umím.

            V noci v CHDS jsem se snažil vrátit zpět k tomuto zážitku, ale po nějaké době jsem viděl toto:

Velké zelené jablko, kolem tma, otevřely se v něm dveře vedle kterých seděl ve stínu stařec. Ze dveří proudilo světlo a vedly k nim schody. vystupoval jsem po nich a stál chvíli před nimi. Musel jsem se skutečně vědomě rozhodnout, že chci vstoupit (teď mě mrazí…), pak jsem vešel. Hned jsem ve 3D ucítil zvláštní pocit v hrudi. Vstoupil jsem a najednou nebylo nic.

Usnul jsem. Po asi pár minutách jsem se vzbudil a viděl velmi reálného pavouka v trávě. Řekl jsem mu, že opravdu chci projít a že procházím dál a on postupně asi zmizel. Prošel jsem přes něj a dál jsem se jim nezabýval.

S láskou VL.

A co dál… 30. 8. 2011

V CHDS vidím nyní obě křtitelnice spojené tmavou duhou a uprostřed ní je zářivý krystal. Jdu dál a jako bych stál na za gotickým vstupem do katedrály uvnitř, avšak za dveřmi je jen stupínek na kterém stojím a pak černé prázdno všude kolem. Ptám se kdo jsem – „Jsi Kristem lásky“(asi mé Kristovství?). Už při vstupu  do CHDS jsem slyšel:“most lásky, most lásky, …“ stále dokola. Nyní vidím obloukový most tenký z tmavé duhy. Přecházím přes něj a pak se most podélně půlí a rozevírá a mizí. Stojím, vidím se jako malá postavička a kolem mého pasu koluje tlustý tyrkysová přerušovaný kruh. Objevuje se velké zvíře mnohem větší než já s velkým zobákem hnědě opýřené, jakoby labuť i tukan. Stojí nade mnou, jako bych se v něm na chvíli ukrýval. Pak jdu dál, za chvíli se zastavuji, jsem u stanu a ohně. Chci mít u sebe svou rodinu. Je to moc krásné objímám se ženou a dětmi jsou tu se mnou. Jsou tu jakoby stínově(?), po nějaké době se zaměřím na naše srdce. Vidím růžová srdce jak se spojují tenkými liniemi. Mizí těla a vidím růžové ovály mě a své rodiny. Vzhlédnu vzhůru a vidím spoustu takových to růžových oválu v černém prostoru. Jsou spojeny tenkými růžovými liniemi. Pak se mění v kruhovou síť barvy tmavé duhy.

VL