Nejen Slunce cyklicky mění svou aktivitu

Vážení čtenáři představujeme vám ukázku z dlouhého, ale velice zajímavého článku z www.osel.cz, na téma cyklického chování slunce a nejen jej. Vřele doporučujeme se podívat na odkaz uvedený pod ukázkou....

Nejen Slunce cyklicky mění svou aktivitu

Jestli někde ve vesmíru existují inteligentní mimozemšťané, pak také řeší otázky vlivu cyklů magnetické aktivity své hvězdy na jejich planetu. Anebo jsou již dále a vědí to, co lidstvo s entuziasmem začalo zkoumat jenom nedávno – jaké periodicky se opakující změny magnetických polí probíhají na vzdálených „sluncích“ i hvězdách zcela odlišných.

Zvětšit obrázek

Evropská sonda CoRoT létá okolo Země na polární orbitě pod "vlajkou" francouzské kosmické agentury CNES. Její pracovní náplní jsou fotometrická měření jasných hvězd, která mohou odhalit jejich některé fyzikální charakteristiky, například rychlost rotace a frekvence akustických oscilací. Analýza světelných křivek umožňuje vyhledávat i tranzitující (v popředí hvězdy procházející) exoplanety. Kredit: Institute of Astrophysics of the Canaries, IAC

Cykly magnetické aktivity nejsou typické jenom pro Slunce. Teorie je předpokládá a astronomická pozorování je postupně také odhalují i u jiných hvězd. Studium souvislostí mezi magnetickým polem, jeho periodickými změnami a vlastnostmi hvězdy umožňuje lépe pochopit „jak to funguje“.

Aktivita Slunce se v posledních letech stala jedním z nejsledovanějších fyzikálních fenoménů. Přispěly k tomu vášnivé diskuze okolo klimatických změn a jejich příčin, u kterých jedni nepřiznávají slunečním variacím téměř žádný vliv na klima, jiní je považují za ten nejdůležitější. A někteří soudí, že asi v polovině minulého století člověk vytrhl Slunci dirigentskou taktovku regulující klimatické procesy a svou neodpovědnou aktivitou teď zcela zvrátí cykly dob ledových a z ráje na Zemi udělá žhnoucí peklo.

Ať je to tak, nebo tak, na jednu prognózu se můžeme spolehnout i když není výsledkem žádného veledůležitě zbytečného mezinárodního panelu – sluneční aktivita se bude periodicky měnit i nadále a to minimálně další čtyři miliardy let. Se samotnou délkou a intenzitou cyklu je to ale jako s pozemským klimatem - i když jsou základní hnací faktory známé, na hodnověrné a spolehlivé předpovědi jsme, a pravděpodobně ještě dlouho budeme, krátcí.

Slunce je standardní hvězdou a tak je zcela logické, že jevy, které na něm pozorujeme nejsou neobvyklé a vyjímečné. Potvrzuje to i práce francouzsko-americko-španělského týmu, který v souhvězdí Jednorožce (východně od Orionu) zkoumal hvězdu HD49933 vzdálenou téměř 100 světelných let. Je o polovinu mladší než Slunce (2,4 miliardy let), ale v porovnání s ním o 20 % hmotnější, o 34 % větší a vyzařuje téměř 3,5 krát více energie. Rotuje mnohem rychleji, otočku zvládá za 3,4 pozemského dne.

Podle výsledků studie, zveřejněné v časopisu Science, dynamičtější jsou i cykly magnetické aktivity této vzdálené hvězdy. Sluneční maxima, která se projevují zvýšeným výskytem slunečních skvrn, protuberancí nebo erupcí i přepólováním hlavního dipólového pole, se střídají každých asi 11 let. Na hvězdě HD49933 každých asi 120 pozemských dnů. Alespoň podle předpokladů, protože měření zatím neumožňují odpovědně posoudit celý cyklus. Doposud se podařilo zaznamenat jenom jeden kompletní nárůst z minima do maxima aktivity, což trvalo asi 60 dnů a další neúplné úseky cyklu. Následující výzkum bude zaměřen na ověření přibližné symetrie změn, tedy ověření, že i pokles magnetické aktivity má podobný časový průběh jako nárůst a že mezi změnami polarity hlavního pole jasné hvězdy v Jednorožci uplynou přibližně 4 pozemské měsíce. Je to 33 krát kratší doba, než u Slunce.

Celý článek najdete na této adrese:

https://www.osel.cz/index.php?clanek=5246