Okénko tarotu a ostatní věštby - 3 (březen 2012)

Březen (vykročení)

Výkladu na březen vévodí karta Velekněžky spočívající ve středu celého obrazu. Bylo by složité popsat celý význam daného uspořádání, ale je dobré vzpomenout, že tato karta je někdy popisována jako Kněžka Stříbrné Hvězdy. A Hvězda je také kartou, kterou celý obraz začíná. Tvořivé principy dosahují uskutečnění. To co bylo skryté, se začíná odhalovat a záměr vystupuje na povrch skrze závoj světla, ve kterém je Velekněžka zahalena a který představuje dokonalého ducha. Přestože se z našeho lidského pohledu může zdát, že vystupující vlivy jsou nové a mnohdy nečekané, Hvězda nám říká, že vše je pouze součást nevyčerpatelných možností bytí. Minulost a budoucnost jsou spojeny v záměru, který vede k pochopení nejvyšších aspektů života. To co nás vede, není tolik o rozumovém uchopení, jako o intuitivním vnímání událostí. Pokud si dokážeme stanovit smysluplný a jasný cíl, potom vždy nalezneme i přízeň v okolnostech, které naši cestu provázejí.

První karta, se nalézá pod vlivem karty Věž, a upozorňuje, že člověk nechce pochopit problémy, se kterými se v tomto roce bude muset potýkat. Neustále vězí v naučených dogmatech, a odmítá uvěřit svému vnitřnímu hlasu. Jakoukoli novost se snaží umlčet naučenými moudry, která však tuto realitu již nejsou schopna popsat. Za Hvězdou následuje karta Soud. Aliester Crowley podal celkem obsáhlé vysvětlení k jednotlivým tarotovým kartám. Má se za to, že chápání vlastností karty, má souvztažnost s charakterem člověka, který využívá tento vnitřní potenciál s ohledem na vzniklou situaci. Stejně tak i výklad budoucnosti určuje především situace, která nastává a teprve skrze ni získává karta konkrétní výpovědní hodnotu. Není to tedy o házení karet na stůl a hádání budoucnosti. Ale o rozsáhlém souboru vědomostí, které mají pro uchopení stavu a jeho popsání zásadní význam. Právě tady se například karta Soud, která má souvztažnost se zákony Stvořitele, posouvá ve svém významu k novosti. Představuje cestu mezi omezeností tělesnou, což je bytí pod zákonem, s neomezeností kosmu, což je nejvyšší soulad se zákony stvoření. K tomuto souladu však nelze dospět pasivitou a nekonečným čekáním na zázrak, nebo zásah vyšší moci. Aktivita se tu chápe jako samozřejmost a touha po poznání, kterou v sobě nese následující karta Ďábel, jako nezbytná nutnost. Karta Soudu vytváří předěl uskutečněné minulosti, která se promítá do nového běhu dějů, vycházející z událostí budoucnosti.

Karta Soud se nalézá pod vlivem karty Mírnost a vybízí k hlubšímu pochopení vlivu mezi zákony stvoření a naší vlastní existencí. Pro některé z lidí je magie „zatracenou“ cestou, tak jak o ní hovoří Bible, a jak se k ní stavěla církev po celou dobu své existence. Přesto není žádným překvapením, že právě ona nalezla mnohé odpovědi na duchovno daleko dříve, než církev vůbec začala existovat. Pro člověka je důležité pochopit, že některé energie a jednání, vyvolávají konflikt a bude nutné mnoho názorů zcela opustit. Zatímco únor vybízel k rozhodování, březen již předpokládá, že jsme schopni vykročit za svou Hvězdou.  Karta Ďábla, se nalézá pod vlivem karty Smrt a napovídá, že člověk není schopen zvrátit běh osudu a k změnám se buďto sám přidá, nebo jej tyto události bolestně zasáhnou.

Jak bylo řečeno v úvodu, celému výkladu vládne Velekněžka následující za Ďáblem. Toto spojení vybízí k opuštění špatných duchovních cest a nalezení pravdy ve svém nitru. Člověk by měl vnímat radost a zadostiučinění při všem svém konání. A být si vědom síly, která do něj byla skrze svobodnou vůli vložena. Duchovní síla, která umožňuje završit úspěšně každou aktivitu, pokud ji netříštíme skrze nevědomost a následování falešných proroků a nesmyslných zvěstí o působení kosmických sil. Boží chrám neseme každý ve svém srdci a ať už byl v minulosti zbořen nesčetněkrát, vždy bude ve smyslu Ježíšova poselství znovu a znovu obnoven. K tomu však musíme hledat cestu ve svém nitru s plným vědomím zodpovědnosti za sebe sama. Jedině tak se můžeme dobrat k duchovní síle schopné nejen problémy překonávat, ale uskutečňovat ty nejsmělejší záměry ve svém životě.

Za Velekněžkou následuje Poustevník, který ukazuje cestu skrze zklidnění a probuzení vnitřního hlasu svého božství. Měl by to být rozum, který nás povede k pochopení, že Bůh rozmlouvá s naší Duší a je jejím dokonalým vzorem. A měla by to být intuice, která dá tomuto hlasu konkrétní smysl. Poustevník se nachází pod vlivem Slunce a připomíná, že cesta k osvícení je těsnou branou vedoucí k životu, kterou nalézáme skrytou v nitru svého srdce. Jsme to my, kdo je obrušován mezi mlýnskými kameny, ale jsme to my, kdo skrze bolest a pád do hlubin hmoty, přináší celému vesmíru zvěst o věčnosti života. Jsme poslové moudrosti navracející se z temnoty, osvícení nejhlubším poznáním. Tento dar byl draze vykoupen a měl by být nesen jak nejsvětější Grál naplněný vodou života. Protože jen takto draze zaplacená zkušenost může dosvědčit nekonečnou Boží lásku a nezlomnost života následujícího světlo jeho Hvězdy.

Karta Velekněze a Blázna na samotném konci, vybízejí k opuštění nesmyslných proroctví a falešných proroků, kteří nejsou prověřeni Bohem. Kdo ví, o čem je řeč, chápe i smysl těchto slov. „V nejhlubší bolesti Tě žádám o odpuštění. V nejtemnějším místě přijímám Tvou vůli. V hlubině bezmoci neodepřu Ti svou lásku. To proto, že Ty jsi dosvědčil mou pravost v čase, kdy jsem nechápal Tvou moudrost. Amen.“

Kartu Blázna nejlépe charakterizuje poslední vteřina před velkým třeskem. Ještě tu není místo, kam se vydat, přesto je nutné učinit první krok, z něhož se právě ono místo může teprve zrodit. Je to pošetilost Blázna, nebo nekonečná moudrost v chápání principů universa? Asi obojí, protože nic není vesmíru tolik vlastní, jako neurčitost a svobodná vůle. Blázen se chopí své hole, aby se vydal vstříc nepoznanému světu. Přesto tu není strach, ale radost nejen z objevování nových světů, ale i sebe sama v nekonečných proměnách přítomného okamžiku. Víra v sebe sama je nejvyšší obětí, kterou můžeme přinést své víře ve Stvořitele. Tak tedy šťastnou cestu a zase u dalšího výkladu nashledanou.

Výklad zapsal v Praze, s úctou k Velkému Mistrovi, Erien.