Paní Božena Cibulková - písařka Slova Božího 5 (Slovo Kristovo - 3) první část

Podle duchovní inspirace přijaté od Krista napsala

Božena Cibulková, 1952 – 1972.

                1

Věřící, kteří projevují úctu i lásku ke mně, dostávají podle stavu svého srdce podíl ze všeho, co dávám a budu v budoucnosti dávat člověku. Tyto díly jsou tak velké, jak je kdo shledán silným ve víře, důvěře i lásce ke mně, jakou míru jich má v srdci.

Kdo je již vrchovatě naplněn svatými city, dostane kolik sám touží mít mé pomoci, ochrany, Síly, Moudrosti a Lásky. Kdo ode mne málo žádá, je sám proti sobě. Objeví-li se u někoho předpoklady pro velký díl ze všeho, co mám a dávám, raduji se, že jimi projevuje, jak mne hledal a volal, toužil být se mnou a u mne. Takového obdaruji dary, jaké nezná svět, protože jsou duchovní krásou a vnitřním bohatstvím.

Proste a žádejte, vy, kteří máte v srdci velkou míru důvěry i lásky ke mně. Řekněte: Pane, dej nám velký díl ze všeho, co máš a dáváš. Dej duši dary, které by jí otevřely zrak i sluch pro Tebe, srdce se rozzářilo, mysl zmoudřela a tak byla cenným pomocníkem Tvého díla.

Začněte naléhavě prosit o dary duši, abych vám je mohl dát a vy se jimi stali schopnými mne vidět a slyšet, víc a více mne poznávat a tím se mi přibližovat, vstupovat do velké láskyplnosti, jakou žiji a v jejímž obraze se člověku zjevuji. Poznáním mne pochopíte sebe i celý život, jeho posvátné, věčné cíle, cesty a vývoje stvoření. Uvědomíte si, co je ve vás ještě nedokonalé, co je překážkou vašeho poslání zobrazovat podobu mou.

V zrcadle vlastní nedokonalosti uvidíte i nedostatky jiných, začnete měřit jejich počet i hloubku, začnete napravovat i urovnávat lidské cesty a měnit je na duchovní. Budete učiteli sebe a posléze i jiných. Přestane vaše marné a neužitečné bědování nad nevědomostí i hříšností lidu a vyptávání se, kdo jej vyučí a dá poznání chyb, uvede na cestu ze tmy do světla.

Až si vyprosíte dary pro duši, zmoudříte, zušlechtíte se a půjdete v mých šlépějích Spasitele zachraňovat, učit a vychovávat další zástup duší. Tak půjde světem záchrana člověka, jejž miluji a otvírám mu sebe. Bude předávána od srdce k srdci a všichni se vyučí přes člověka, v němž budu působit jako Učitel nejvyšší, inspirátor vší Moudrosti a dárce vší Lásky.

2

Trpělivě i pokojně snášejte své obtíže zápasu s pokušením, s překážkami souladu, rovnováhy a míru v duši své, v národě i na celé Zemi. Příliš nad tím nebědujte myšlenkami ani slovem. Kdybyste roztrpčeně a s reptáním nesli své těžkosti, nebo ve hněvu, že jsou, a tak velké, nemohl bych vás nazvat svými učedníky a zastavil bych příliš milostí, jimiž se stáváte čelem křesťanství, vzorem k následování. Uvědomujte si, že vašimi šlechetnostmi chci přikrývat velké viny i chyby jiných. Přikrývat je znamená omlouvat před Zákonem Božím jejich velikost a množství, aby nebylo za ně žádáno dlouhé a těžké pokání. Proto vašich šlechetností musí být zvlášť velká míra, aby se z nich dostalo všem, kteří neumí vydávat dobro každou myšlenkou a skutkem.

Úzkostlivě počítám každý váš dobrý čin, každou myšlenku šířící bratrskou lásku na Zemi, kde již dávno měla být a zářit do všech vesmírných světů. Víte-li, že je počítám, nebuďte na ně skoupí; ať jsem potěšen jejich velkým počtem, který dokáže zmenšit všechny lidské viny před soudem Otcovým.

Přijmu vás mezi duchy vyspělé a dám úřad strážných andělů u všech bloudících nebo stojících nad propastmi zkázy duše upadající do temnoty. Pak bratr bratra povede, bratr bratra bude učit. Tehdy bude splněno přání mé i příkaz Otcův o službě a pomoci bližnímu i o bratrském soužití všech tvorů, kteří jsou Otcem učiněni životem živým, činným, krásným a slavným podle života mého.

3

Dal jsem vám víc než můžete pochopit. Ale od vás jsem dosud nedostal to, co mě opravňuje k darům: pevnost víry, pochopení a naplnění vašeho poslání, hluboké přilnutí ke všemu, co jsem vám dal jako Slovo přímé i do Písma uložené. Uvědomujte si stále, že k vám mluvím, že vás vedu a toužím takto vést všechny v Duchu svém, který je Učitelem všech.

Věřte v toto vedení, spolehněte na jeho vliv, působnost i přímou moc. Očekávejte od něho záchranu sebe i celého lidského světa, který se ke mně hlásí jako syn k Otci, i onoho, který je vám neznámý, protože mezi ním a vámi leží ono velké a tajemné dění, jemuž se říká smrt a hrob.

4

Vaše malá důvěra ke mně mne bolí víc než těžký hřích nehodného člověka. Malá důvěra ve mne brání příchodu mé pomoci k vám, protože vaši duchovní ochránci, kteří vám ji předávají, váhají vložit vám ji do rukou pro vaši nepřipravenost na dar milosti. Vaše nedůvěra také uzavírá vaši duši, činí ji neschopnou přijmout ode mne pomoc a útěchu.

Dávám-li vám pomoc a vy ji nepřijímáte, zda se nemám rmoutit a říkat: Zaslepení, kdy vám bude otevřen vnitřní zrak, abyste mne viděli vždy laskavého, ochotného k pomoci bloudícímu, trpícímu člověku?

Kéž byste mě již viděli a slyšeli, aby padla vaše nedůvěra a vy se cítili zahanbeni svou pochybností o Božím dobrodiní, které je vždy blízko člověka dobře smýšlejícího a jednajícího se všemi!

5

Nehledejte již ve starých knihách duchovní vědění a poznání skrytých dějů, protože se mnoho změnilo od času, kdy jsem promluvil v Ježíši a zjevil, že Otec je v Synu a Syn v Otci. Od toho času započalo obnovování a nové posvěcování všech porušených věcí, vkládání do nich nových zákonů i účelů.

Nebylo dosud proroka, který by řekl lidem: Kristus činí ty a ony velké věci, uskutečňuje, co přislíbil.

Lidé nevědí, co se děje ve skrytu duchovního života, jaké přípravy se dějí pro nový věk. Proto nevložili do Písem záznamy věcí i dějů nových, které dříve nebyly. Slovo proroků se však dnes slyší a zítra se na ně zapomene. Proto ten, kdo má nyní nové věci prorokovat, musí jejich slova uložit do Písem, aby se uchovala pro pozemský čas, kdy je budu naplňovat a dávat pečeť skutečnosti a pravdy jejich sdělením.

Zavřete knihy staré. Jejich moudrost byla potřebná do tohoto času, který je už minulostí. Na prahu vašeho života již stojí budoucnost, a pro ni je nutno vědět víc o mně i o člověku, o hmotě, Zemi i vesmíru.

Čekejte nová sdělení o Božích i lidských věcech, nové mé Slovo i zjevení. Je naléhavě třeba je na Zemi oznámit a tak vytvořit prameny hlubokého vědění, cesty pro myšlení do šíře života, kterou mu ze sebe a sebou dávám, aby všechno stvoření v něm mohlo volně a šťastně žít.

6

Věřící mluví o Novém zákonu. Ale kdo z nich jej plně chápe, ví, co životu dává a od něj žádá? Zná jej onen starý hříšný člověk žijící v trestu za své pobloudění? K takovému mluvil jeho Soudce. Ten se řídí spravedlností a přísně si žádá cest zákona a pevných stanov pro každý pohyb života.

Ke starému člověku jsem přísně mluvíval a přísně mluvím. Jen k lidu novému mluvím laskavě, protože je člověkem čistým, který respektuje a plní zákony dané jeho cestám hmotou i Zemí. Novému člověku není třeba hrozit trestem. Nemá zač být trestán. neubližuje, nečiní násilí, ale pomáhá, je v neustálých službách, pracuje pro blaho všech a Boha svého miluje. Potřebuje však povzbuzení, aby vytrval v dobru, dále je rozvíjel a šířil vlastním životem.

Jen nový člověk vstupuje pod Nový zákon, kterým je láska Boha a člověka, jejich spojení, jaké dává vztah Otce a syna i přímá spolupráce na všech úkolech pozemského i duchovního díla.

7

Nestupňujte své tělesné i duševní utrpení obavami, nepřijde-li větší ještě dnes či zítra. Netrapte se pochybnostmi, bude-li lépe nebo ještě hůře. Takové myšlení zvětšuje ve vašem těle i duši všechny těžkosti a obtíže, velmi je prodlužuje, činí vás slabými, bezmocnými lidmi.

Pevná víra, že já o každé tíži a bolesti vím a vždy ji odstraním ve vhodnou chvíli, zkrátí vaše utrpení víc, než si myslíte. Ono jak přišlo, tak odejde, protože nenajde živnou půdu pro svůj růst a působení ve vašem vědomí, v němž je pevně zakotvena jistota, že Bůh je s vámi, je vaší silou, pokojem srdce i tělesnou schopností pro každý krok.

8

Nerad a s lítostí dopouštím soužení, protože dosud není účinnější prostředek k proměně člověka ve svatého syna Božího. Vy, kteří toužíte po tomto jménu, přijímejte těžkosti s radostí jako toho, kdo vám nese klíč od Otcova domu a dává vám jej do rukou.

Tím se stáváte čekateli všech radostí, vší slávy, která v tomto domě je připravena a dána těm, kdo vstoupí. A tato radost a sláva je pro ty, kdo mne následují, žijí v sebezapření, jsou stateční a pevní ve vlastním kříži.

Nebuďte jako ti, kteří tonou ve své bolesti, naříkají, že je bolí to či ono, že mají soužení a starosti, mnoho práce, a proto nemohou myslet na nic jiného, o ničem jiném mluvit, pokud to od nich neodstoupí, aby byli volní a klidní a mohli mluvit k Otci chvalozpěvem a modlitbou.

9

Já vám pravím:

Kdo dovede na mne myslet i v bolesti a starosti a při mnohé práci od rána do večera, má již v ruce klíč od mého domu. Má i dveře otevřené dokořán a já k němu spěchám odejmout břemeno a učinit jeho život pokojným v největším zmatku světa, pevným vírou mezi nevěřícími a pochybovači, silným uprostřed mnoha lidských pádů do temnoty ducha, šťastným i v největším nářku lidí.

Štěstí člověka spočívá v mých rukou. A komu jej dám, ten i v největší nouzi o radost nosí ve svém srdci tichou blaženost, pokoj a mír.

Převzato z: https://buh.webpark.cz/texty/sk/sk4.htm#_Toc137820208