Promluvy Setha 14 a 15 (Reinkarnační civilizace, Pravděpodobné systémy)

04.03.2011 08:12

REINKARNAČNÍ CIVILIZACE

Na Zemi se angažovaly 3 civilizace ještě před Atlantidou. Póly byly obrácené. Všechny byly technologicky vyspělé a rozvinutější než naše.

1.civilizace dokázala využívat zvuk. Přenášely s ním hmotu.
2.civilizace - LUMANIA
- byla v Africe a Austrálii
- neměli chuť civilizovat ostatní svět, bránili rozvoji zbytku světa
- prodělali rychlý technologický rozvoj
- část odešla do jiných realit, část zůstala
- byli hubení, fyzicky slabí
- tělo přestalo reagovat na agresivitu, chtěli proměnit agresivní energii v tvůrčí sílu
- umělá strava
- dopravovali se zvukem
- buď měli vysokou psychickou úroveň nebo žádnou
- chtěli udržet neporušenou přírodu ( žádná auta )
- nízká vitalita
- omezená svobodná vůle a tím automaticky zablokovaná energie a svoboda výrazu

Cílem bylo, aby člověk byl pojistka proti násilí – to je však nemožné. Tělo přestalo reagovat na agresivitu. Psychologické pozůstatky jsou mezi námi – nechceme za každou cenu spáchat násilí. Jsou ještě mezi námi. Příliš svědomitý duchovní stav narušil touhu po přežití. Vytvořili si kolem sebe energetické pole jako izolaci od skupin. Jejich experiment nefungoval. Smísili se s ostatními a vymřeli, protože nesnášeli násilí. Jejich potomci jsou mutanti.
Jejich hlavním cílem bylo vyhnout se násilí, se kterým se nenaučili pracovat. Kontrolky proti agresivitě způsobovaly blokaci energie – tím ztratili schopnost telepatie.

Jejich potomci jsou kočovníci se zvířaty. Cestovali po celém světě. Vzájemně o sebe pečovali. Zachycují je staré legendy.

Strach z násilí jim bránil v sebevyjádření a tak omezovali svůj projev. Měli tak jednostranné zkušenosti. Postupem času se dokázali zbavit násilí, ale ne strachu. Při napadení museli utíkat.
Potom se objevil JEHOVA = bůh hněvu, který je měl chránit. Byl převzat do náboženských textů všude tam, kde se nedokážeme bránit.

Žili v podzemí. Odvrátili se od přírody, protože se neuměli bránit jejím silám. Byli to jeskynní lidé. Jeskyně = brány do sídel Lumanianů. Měli podzemní základny, které byly s původními městy spojeny tunely.

Byli to estéti. Jejich malby, sošky a kresby nesly informace. My je dnes neumíme vnímat. Sloužily jako vzory pro jeskynního člověka. Nejvíce základen bylo ve Španělsku a na Pyrenejích. Jeskyně byly brány ven z města. Pozorovali okolí. Sdružovali se do velkých rodin, kde byl úzký vztah dětí a rodičů. Telepaticky se spojovali s ostatním vesmírem a dokonale zmapovali zemský povrch.

Kresby vnímali i zvukově a využívali hojně zvuk. Jím přemísťovali hmotu ( stavba egyptských pyramid ). Tak vznikali tunely i jeskyně. Uměli vytvořit jeskyně v Africe a na Pyrenejích.
Jsou součástí našeho duševního dědictví a proto máme touhu řešit násilí. Stále žijí. Často se projevují v psychickém prostředí. My jsme od nich převzali kult Krutého boha, který nás má chránit před násilím.
     
Citát:
Mějme drzost využít práva vykonavatele své vlastní reality.
 
 

PRAVDĚPODOBNÉ SYSTÉMY

Vždy máme možnosti volby z mnoha variant. Po našem zvolení jedné z nich ostatní možnosti pro nás přestávají existovat. Ty rozhodnutí, které nerealizujeme, jsou však také uskutečněny. Měli bychom však vnímat všechny možnosti. Pokud se za odmítnutou možností skrývá silné emocionální zabarvení, má ještě větší platnost než ta, kterou si zvolíme.

Všechny události jsou původně duševní pochody a myšlenky. To je pravý charakter reality. Máme-li schopnost nebo touhy a nevyužíváme je na této rovině reality, uplatňujeme je na jiných rovinách ( chceme-li něčím být a tady nejsme, na jiných rovinách tím jsme ).

To, co považujeme za inspiraci, bývá často myšlenka, kterou zažívá, ale nerealizuje jiná část našeho já. My se na ni naladíme a uskutečníme ji. Myšlenky, které nerealizujeme, si může zvolit naše pravděpodobné já v jiné realitě.

Existují hluboká spojení mezi námi a všemi jedinci, se kterými jsme byli v nějakém vztahu, kteří byli předmětem našeho rozhodování = psychická spojení. Naše zdánlivá izolace a osamělost je způsobena neustálou přítomností ega, které nevidí důvod, proč by mělo být informováno o věcech netýkajících se každodenních fyzických aktivit.

Jednotlivá já jsou spojeny elektromagneticky. To se projevuje v emocích a ve snech. Ve snu se mohou objevit záblesky pravděpodobných cest, kterými jsme se měli možnost vydat. Vnímáme skutečný obraz událostí, které se projevují i v jiných systémech pravděpodobností. Propojení částí jednotlivých já nám umožňuje vzájemnou spolupráci a výměnu.

Není zdravé negativně posuzovat nepříjemné stránky své minulosti, protože některé části našeho já v nich mohou být stále zainteresovány.
Máme teoreticky schopnost změnit vlastní minulost, protože není čas, co nás od ní dělí, ale pravděpodobnost.
Minulost mohla proběhnout mnoha způsoby. My jsme však prožili pouze jednu pravděpodobnou minulost. Pokud ji změníme ve své mysli a v tomto okamžiku ve své přítomnosti, můžeme změnit nejen její charakter, ale také i její účinky. A to nejen na sebe, ale i na ostatní.

Varovný sen je varování našeho pravděpodobného já, které si prošlo touto zkušeností.
Zaměřme se na události, které zdánlivě nedávají smysl, protože jsou většinou klíčem k větším neviditelným událostem.

Žádné události nejsou předurčeny.
Neexistuje žádný osud, který by předem omezoval svobodu a měnil danou strukturu. Existuje určitý řád, v jehož rámci máme svobodu tvořit.
Nesmrtelnost spočívá v souběžnosti všech aktivit.
Utrpení nijak neprospívá duši, pokud nás neučí, jak jej zastavit. To je jeho jediný účel.
Vybíráme si jednu formu hmoty nevědomě a přeměňujeme ji ve fyzickou událost nebo objekt, který následně vnímáme. Jsme zvyklí přemýšlet lineárně.
Mysl, jež je vnitřním protějškem mozku, je někdy schopna vnímat daleko širší dimenze kterékoli události skrze intuici a porozumění.
Čas neexistuje. Jako atomy, které kmitají, jsou v daný okamžik promítané do různých rovin reality. Ty existují souběžně a proto je atom zastoupen ve všech systémech najednou. Atom lze jistým způsobem přirovnat k mikrosekundě.

Každá duševní aktivita se stává realitou, za kterou neseme odpovědnost. Věříme-li v ďábla, vytvoříme si ho a ten získává od těch, kdo ho vytvořili, energii. Zlo je však omezeno, protože někteří lidé tuto myšlenku zla odmítají.

Myšlenka existovala dříve než mozek, proto se dítě naučí dříve přemýšlet než mluvit.
Naše současné vědomí se soustřeďuje na jeden bod, na jedno já, čímž se uzavírá zkušenostem v jiných rovinách vědomí, ve kterých převládají jiné části našeho já. Ty vytvářejí svoje reality.

Historie, jak ji vnímáme, představuje jednu úzkou řadu pravděpodobností, do které jsme ponořeni.
Evoluce, jak ji vnímáme dnes a jak je popsána, představuje pouze jednu možnou linii. Tu, jíž jsme součástí.
Existují další platné evoluční řady v jiných pravděpodobnostních systémech fyzické reality. Žádná evoluční řada není konečná. I když zmizí v naší, objeví se v jiné realitě.
Fyzický svět obsahuje mnoho systémů reality ( pravděpodobností ), v kterých jsou různé evoluční řady. Proto je nekonečné množství pravděpodobných existencí.
Říkat, že fyzický život není skutečný, znamená popřít, že reality je součástí všech jevů. Bůh existuje i ve fyzické realitě.

Dobro a zlo jsou součástí jednoho objektu.
Svoji skutečnost vytváříme svou duševní činností - myšlenkami a pocity.
Ty jsou buď :
- zhmotněny
- nebo se některé realizují v jiných pravděpodobných systémech reality

Člověk vždy realizuje takové události, které nejlépe fyzicky vyjadřují hluboké nefyzické poznání duše. Nedávaly by smysl v jiných systémech, kde platí jiné zásadní předpoklady, než jsou ty naše.
Skutečné pravdě a poznání pravé podstaty reality se nejvíce přiblížili buddhisté.
Vědomí v různých rovinách vnímá odlišné druhy událostí.

Všechno bytí naráz a donekonečna vytváří samo sebe. Všechno, co se děje, se děje najednou. Neexistuje žádný začátek a konec. Neexistuje žádný osud, který by předem omezoval svobodu a měnil danou strukturu. Existuje určitý řád, v jehož rámci máme svobodu tvořit.

Člověk sleduje svůj vnitřní rozvoj na výsledcích své fyzické práce. Fyzickými činy se snažíme co nejlépe vyjádřit svůj vlastní potenciál.
Utrpení nijak neprospívá duši, pokud nás neučí, jak jej zastavit. To je jeho jediný účel.
     
Citát:
Vzdejme se záměru obdržet, vyměňme jej za záměr darovat a obdržíme to, čeho jsme se vzdali.

 

Diskusní téma: Promluvy Setha 14 a 15 (Reinkarnační civilizace, Pravděpodobné systémy)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

 

měření od: 12.1.2011

TOPlist