Promluvy Setha 19 a 20 (PSYCHOLOGICKÝ ČAS, FYZICKÁ REALITA II.)

11.03.2011 08:55

PSYCHOLOGICKÝ ČAS

Lidi mají rozlišné vnímání času. Čas nemá význam bez limitů ( bariér ). Nemá význam bez potřeby srovnat jednu akci k druhé. Na ostatních rovinách neplatí stejná pravidla pro čas. Pohyb v zřejmé pevné realitě dává iluzi času.
Akce a protiakce je spouštěč času. Na jiných pláních je čas neznámý a pohyb je simultánní. Čas však lze manipulovat ( ovládat ). Je to nástroj.

Musíme mít na paměti, že čas je část kamuflážního vzorce. ČAS je jeden z nejvíce zřejmých kamufláží a studie času nás povede přímo z kamuflážního fyzického já do vnitřního já, které ignorujeme. Už dnes vědci hovoří o rozdílu mezi fyzickým časem na hodinách a psychologickým. Psychologický čas patří vnitřnímu já, a to patří mysli. Je jedna část vnitřních smyslů, kterou nazýváme pro porozumění druhým vnitřním smyslem.
Vnější fyzický čas je kompletní kamufláž, zásadně nezbytná pro naší realitu. Protože však odmítáme připustit existenci vnitřního já jako část celé osobnosti, tak nedokážeme využít psychologický čas v plné výhodě pro naší rovinu. Psychologický čas je přirozená cesta, část vnitřního smyslu, jako snadný přístup z vnitřního do vnějšího světa a zpět. Ale my ho tak nepoužíváme.
Je to jeden z důvodů, proč je dýchání automatické a proč se snění zdá zmatené v porovnání s kamufláží fyzické reality. Fyzický čas je jeden z nejvíce umělých v naší kamufláži. Časový koncept při snění je velice vzdálen koncepci času při bdění. Když máme oči na hodinách a my se chceme dostat do nějakého místa, tak si říkáme: je 12:15. Ale to není nijak odlišný čas od toho, když sedíme v místnosti s našimi myšlenkami a bez jakéhokoli úmyslu se někam dostat.
Tedy není rozdílu mezi psychologickým časem ve snění a fyzickým při vědomé činnosti.

Máme problém s trváním vnitřní představy, protože se snažíme ji přemísťovat podle fyzického kamuflážního času, a to je špatná cesta, jak s ní začít. Zde je nutné použít psychologický čas, který je nutný pro práci s vnitřními představami. Můžeme vidět, jak jsme handicapovaný tím, že vnitřním datům chceme porozumět pomocí vnějších. I když jsou navenek od sebe oddělené, ve skutečnosti jsou však velice těsně spojené.

Psychologický čas existuje v průběhu spánku a během tichých chvil při vědomí. Během snění můžeme zažít mnoho hodin nebo dokonce dní. Tyto dny nebo hodiny, které zažíváme, nepoznamenají naše fyzické tělo. Neprožijeme ve fyzické realitě 2 dny, které se nám zdají ve snu. Psychologický čas znamená tak mnoho pro vnitřní realitu, že i když vnitřní já je spojeno s fyzickým tělem, nacházíme se ve snovém rámci volní od důležitých fyzických efektů a zákonitostí.
Během denního snění ( mikrospánku ) často ztrácíme stopu fyzického času a vstupujeme do vnitřního trvání. Fyzický čas ( hodinový čas ) je jedna z posledních a nejumělejších záležitostí naší kamufláže a nemá to dočinění s naší zvláštní fyzickou rovinou. Je to lidský vynález, kterou zvířata ignorují.

Pro lidi z dřívějších století fyzický čas nebyl důležitý.
Psychologický čas se hodí do fyzického času, ale s menšími problémy. Původně člověk žil ve svém vnitřním a vnějším světě poměrně snadno. Psychologický čas byl přemísťován do fyzického času, ale psychologický čas nemůže téci nespoutaný nebo bez jakéhokoli omezení a rozdělení na mnoho hodinových úseků. Hodinový čas byl vymyšlen vědomým egem člověka z mnoha důvodů. Vyrostl v mnoho rozvětvení a z něj vyšel dualismus, který ovlivnil vývoj člověka.
Fyzický čas ( hodinový čas ) byl vynalezen, aby lidské ego chránilo samo sebe v prostředí dualismu. Člověk cítil, že předvídatelné vědomé já myslí a hýbe se, a nepředvídatelné téměř automatické já dýchá a sní. Ustanovil tak hranice, které chrání předvídatelné já před nepředvídatelným, a tak celostní já rozpůlil na 2 poloviny. Tak se jedna část chrání před druhou.

Důležitá je relaxace mysli od hodinového času. To je svoboda, která nám dovolí být sám sebou. Je to přirozený stav, do kterého bychom se měli dostávat.

Psychologický čas je přirozené spojení s vnitřním světem. Pokud se naučíme používat psychologický čas, budeme schopni odpočívat a být osvěžení zatímco jsme vědomě probuzeni. Pomůže nám k lepšímu mentálnímu a fyzickému stavu, který překvapivě vzroste, objevíme více životní síly na jedné straně a na méně potřeby spánku na straně druhé.
Tak můžeme během 5-ti minut fyzického času prožít jakoby 1 hodinu odpočinku, nezávislou na hodinovém čase. Když jsme unaveni nebo vyčerpáni, jeden z důvodů může být naše neschopnost využívat jednoduše psychologický čas.
Hypnóza také pomáhá k užití psychologického času. Hranice fyzického světa se rozpustí, když začneme psychologický čas využívat. Bez znalosti psychologického času je pro nás fyzický čas vězením. Měli bychom jej však používat jako výhodu.

Psychologický čas nám připadá, že probíhá lehce a plyne, na rozdíl od fyzického času, který je vázán na tiché „Já“. Jeden vede druhého, a tak kamufláž ztrácí na síle a poskytuje prostor pro vnitřní světlo, které se formuje. Psychologický čas není vhodný jen k tomu, že nás vede do vnitřního světa, ale chrání nás před hlukem a působením fyzického světa. Uvnitř psychologického času nalezneme ticho a mír. Je to náš zisk, pro který bychom jej měli používat.
Psychologický čas přidává trvání. Nalezneme zde i něco jiného. Z pozice psychologického času zde uvidíme hodinový čas jako vymyšlený. Objevíme, že vnitřní čas je mnohem reálnější, než jak si myslíme o vnějším hodinovém času. Objevíme svoje celostní já v jiných světech, která je uvnitř a vně v jeden a ten samý čas a zjistíme, že všechny časy jsou jeden čas a že rozdělení je iluze. Psychologický čas nám nejen umožní naše mentální a fyzické bytí na naší rovině, ale také nám umožní potkat naše celostní já ( sama sebe ).

VĚDOMÝ STRACH je hlavní překážkou při posuzování vnitřních dat, která nám pomáhají k realizaci. Ta jsou potom na vědomé úrovni uzamčena. Pokud si toto zapamatujeme, vnitřní data budou procházet mnohem snadněji a my je budeme schopni kontrolovat. Máme schopnosti, v kterých se můžeme trénovat. Můžeme data využívat a kontrolovat. to se děje skrze využití psychologického času. To však nenastává během spánku nebo během specifického hodinového času. Tento stav kontroly a využití je během vědomého stavu. Tak využíváme určitou část vědomí pro účely celostního já.

Pokud budeme používat psychologický čas, bude to pro nás dar, v kterém najdeme velké ozdravění a relaxaci a to v krátkém hodinovém čase. A potom bude naše potřeba spánku minimální. To však zahrnuje trénink, který je však snadný.

     

Citát:
Nepřejte si, aby to bylo lehčí – přejte si, aby to bylo těžší.

 

 

 

FYZICKÁ REALITA II.

Zelené věci jsou prubířským kamenem v naší existenci.

Jsme si sami vědomi jiných rovin reality s nimiž můžeme komunikovat stejně jako například s kočkou. Představivost nám umožňuje vstoupit na tyto roviny stejně, jako když si představíme, jaké jsou jiné zvířecí životy.

Je pravda, že člověk je fyzicky zvíře stejně jako například kočka. Rozdíl je však v rovinách, které však ve skutečnosti nejsou rozdílné. Tak mnoho životních forem koexistuje spolu. Nemůžeme zažít zkušenost smyslů koček, ale můžeme přijít blízko k pochopení jejich smyslu času, který nám pomůže pochopit náš čas.

Je samozřejmě mnoho obměn života v jedné rovině a mnoho různých druhů evolučních událostí. Můžeme také zažít vnímání času u kočky skrze ni. To neznamená, že bychom ji měli nějak otravovat. Kočka si nebude vědoma ani naší přítomnosti. Je to stejné jako navštívit jiné roviny reality. Nemůžeme fakticky navštívit vyšší roviny, které vyžadují ostřejší smysly, stejně tak nemůžeme jít do nižších rovin. Pouze s našimi limitujícími smysly můžeme vnímat vyšší roviny. Tak jsme podle daných pravidel více či méně drženi na naši pláni. Na mnoha rovinách jsme plně viditelní ostatními. Někdy ano a někdy jsme neviditelní. Jak pro koho.

Seth může vytvářet mnoho forem. Tyto formy se však od sebe nemohou výrazně lišit. Základní forma je lidská. Není však jako naše, Seth se může dematerializovat, kdy se mu zachce. Forma není typicky fyzická podle našich měřítek.

Lidská fyzická forma je extrémně důležitá pro všechny bytosti. Drží tuto formu již dlouho. Tato lidská forma se postupně bude měnit v jinou, vhodnější.

Ve snech máme odloučený stav, který je jedinečný, protože ego ztichne. Můžeme navštěvovat ostatní, ale pouze na jejich pozvání.

Věda pojmenovala některé efekty jako přírodní zákony. Jsou zde sice pravidla příčiny a následku, ale některé příčiny nedávají stejné následky.

Vesmír je složen z vláken, které tvoří bludiště – podobá se labyrintu jako včelímu plástu. Roviny reality jsou pospojovány z těchto úzkých vláknech, které se nedotýkají a jsou vzájemně nezávislé ( vlákna ). Berou na sebe podoby jednotlivých rovin reality, rostou do tloušťky nebo se ztenčují, berou na sebe různé barvy stejně jako chameleón. Proto obyvatelé různých plání jsou různí. Proto vidíme jen kamufláž a tu bereme jako definitivní pravidla přírody a nevidíme, že se vše mění a vzhledově přetváří. Tato transformace je pro nás nerozpoznatelná. Jak však jednou spatříme, co je pod kamufláží, rozpoznáme celou vesmírnou hru. Celkově se dá říci, že tato kamufláž je podmíněna a určována mentálními enzymy. Ti dovolují ztuhlé životní síle měnit formu. Jsou vlastně na sobě navzájem závislí. Část enzymů proto formuje mentální a psychické situace.

Seth je schopen vstoupit do vědomí nebo nevědomí pouze, když mu to dovolíme.

Fyzická rovina nejsou jen planety. Roviny reality jsou i tam, kde žádné planety nejsou. Roviny se navzájem mixují a obyvatelé jednotlivých rovin ani o tom nevědí. Dělí se někdy na zbytky Universa podle času nebo účelu. Mohou přestat i existovat. Mohou vyrůst i tam, kde nic není. Roviny se formují pro bytosti do vzorců. Vznikají pro různé chování, kapacitu a cíle. Rovina je složena z izolovaných prvků, kterým dává možnosti prostoru fungovat.

Planety jsou používány jako roviny a také jako ostatní planety. Roviny nejsou žádné vesmírné lokace. Entity navštěvují roviny stejně jako my propadáme do různých emocí. Je to přesnější než nějaký geografický popis.

     

Citát:
Lidé vždy dávají vinu okolnostem za to, jací jsou. Vy tomu však nevěřte. Ti, kteří v tomhle světě uspěli, jsou lidé, kteří vstanou a vyhlížejí okolnosti, jaké by se jim hodily, a když je nikde nevidí, sami si je vytvoří.

 

Diskusní téma: Promluvy Setha 19 a 20 (PSYCHOLOGICKÝ ČAS, FYZICKÁ REALITA II.)

seth

tom 06.12.2013
A je to tu zase citát Ti co uspěli v tomto světě si sami vytvořili okolnosti aby mohli uspět. Jinými slovy silou své myšlenky přetvořili realitu, protože jsme bohové a vytvořili jsme tento vesmír jen jsme na to zapomněli..

Přidat nový příspěvek

 

měření od: 12.1.2011

TOPlist