Promluvy Setha 29 (Zdánlivá Dualita)

ZDÁNLIVÁ DUALITA

DUALISMUS je převážně umělý. Je silnější v takzvaných vyspělých společnostech. Studie budou ukazovat, že dualita není přirozený stav člověka, dokonce některé primitivní společnosti dnes s dualitou nemají zkušenosti. Dualita nutí člověka, aby ji používal čistě mechanickým způsobem. Manipulace s kamuflážními vzorci jsou předpokládány a vyžadovány. Přírodní národy oceňují realitu kamuflážních vzorců a udržují si schopnost oddělit své celostní já od kamufláže.

Termín ESP je sám o sobě výsledkem umělé duality, jako něco, co nemůže být přijato vnějšími smysly. Naši vědci již přijali, že pevné předměty nejsou pevné. To značí, že vnější smysly nejsou pravdivé, nepodávají nám skutečné obrazy. Židle, kterou vidíme jako pevnou, ve skutečnosti není pevná. Vnější smysly jsou stvořeny pro požitkový smysl. Co uděláme, když zjistíme, že všechno co nám říkají, je falešné? Přestaneme operovat ve fyzické realitě? Pochybuji. Na druhou stranu vnitřní smysly jsou mnohem více spolehlivé. Naše vnitřní data jsou spolehlivá. Naše psychologická zkušenost je platná, i když židle je nebo není pevná. A vnitřní data a vnitřní já, které odmítáme, jsou hodně stálé.

Tato dualita je tak umělá, že je až udivující, jak vědci dělají chyby na falešných hypotézách. To, co nazýváme podvědomím, reprezentuje pouze část vnitřních smyslů, nebo vnitřního já, které nemůže naše společnost již dlouho ignorovat. Nalezneme schránku osobních vzpomínek, ne pouze egem spoutané vědomé vzpomínky, ale duševní zážitky, které ego preferuje zapomenout. Máme sklon rozdělování. Pod naší racionální pamětí je vrstva, která obsahuje všechny evoluční data. Toto podvědomí je spojením mezi dvěma poli a je charakteristické na naší pláni.

Jestliže uzavřeme naši mysl a odmítneme vidět celý strom, nikdo nás nepřesvědčí, že to co nevidíme, existuje. Jestliže strom na nás spadne, budeme překvapeni jeho váhou. A těchto příkladů je mnoho. Pokud něco uvidíme, odsuzujeme ty, kteří to nevidí a obráceně. Považujeme je za šílené a tak cítíme sami sebe ospravedlněné.

Strom je v některých směrech moudřejší než člověk. Má vnitřní vědomí. Nepovažuje sám sebe jako rozdělený. Nerozděluje sebe na část, z které rostou listy a kořeny a na část, která se pohybuje ve větru.

Duál sám sebe ve skutečnosti nikde neexistuje. Jsou zde pole v polích. Životní síla se mění v různých pláních ( rovinách ), zatímco ve skutečnosti tyto pole vytváří v ten samý čas. Tímto způsobem je spojeno celostní já s bytostí a také z těch prvků, ze kterých jsou složeny vnitřní smysly, je složena i bytost. Roviny se tak potkávají v různých podobách. Každá je základem druhé.

Současná osobnost neumí cestovat po kompletní bytosti, protože je chycena pod vliv naší roviny. Osobnost si může být vědoma celostního já, kterou je částí a té části, kterou ego ignoruje.

Citát:
Smyslem života je život, který má smysl.