Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta - 7.díl

13.03.2010 20:58

Strom života - Šin

 

    Třetím z trojitých znaků je písmeno Šin. Trojitý znak, nebo jak jej nazývá Sefer Jecira trojitá matka, není zcela přesné označení. Správně by jejich pojmenování znělo trojitý trojznak. Tady se posouváme k samotné podstatě utváření, kdy všechny projevené elementy vyvstávají současně jako jediný výdech Stvořitele. To znamená, že od prvního okamžiku tvoří dokonalý princip, a žádný element tak vlastně není prvním nebo posledním. Slovo matka je použito nejspíš pouze kvůli vyvolání představy, kdy matka a otec utváří potomka, který se stává mužským nebo ženským projevem elementárních sil. To je také důvod, proč jsou elementy čtyři a nikoliv tři. V rámci tohoto jednoduchého uspořádání, kdy se element vody váže ke hmotě, je jejím protějškem živel země. Důvodem tohoto uspořádání je duchovní zemský princip a hmotný zemský princip. Za otcovský zakládající princip se považuje Bůh a matka je tímto jeho tvůrčím počinem.

 

    Živel ohně je spojen s energií a jeho základní vlastnost o kterou jde je, že na jedné straně zapaluje a na straně druhé vzniká hořením. Je tedy příčinou i následkem sám v sobě. Toto je dobré pochopit. Protože naše dělení často sklouzává k oddělování následků a příčin do samostatných celků, ale v pravé povaze živlu je obojí jedním.  Pokud tedy použijete trojici trojznaků, bude hmotný zemský princip vznikat na straně voda - oheň, duchovní zemský princip bude vznikat na straně voda - vzduch. Duchovní zemský princip jsou vlastnosti, jejich vzájemné kombinace, zaměňování a nahrazování. Hmotný zemský princip jsou energie vznikající na základě vlastností. Při trošce přemýšlení vám potom bude již zjevné, že energie jsou následky vzájemných kombinací vlastností a zároveň silou, která vzájemné kombinace ovlivňuje a utváří. Takto jste již schopni vytvořit vnitřní konstrukci myšlenkového principu, kdy na jedné straně máte vlastnosti a na straně druhé jejich účinek. To oč tu jde, není nic jiného nežli vývoj a schopnost sebeutváření.

 

    Až moc často se setkáváme s mystickým pojetím duchovní cesty, kdy se jednotlivé aktivní prvky halí do světa mystérií, lidskou bytostí takřka neuchopitelných. Člověku jsou upírány všechny tvořivé schopnosti a jedinou myslitelnou cestou se zdá být mimosmyslová komunikace. Rozhodně to není pravda. A nikdy to pravda nebyla. Každý z nás má osud ve svých rukách a jediné co je třeba, být pozorný k důvodům svého jednání a jeho následkům. To je totiž hlavní příčina lidského úpadku. Nejsou za ní žádné temné síly, protože i ty které existují potřebují nejprve získat hostitele, aby s ním bylo možné manipulovat. Jsou to všichni ti, kteří pomocí nejrůznějších technik přináší rádoby poselství z kosmu, aniž jsou sebeméně schopni jej podrobit kritickému zkoumání. Jsou to všichni ti, kteří svou zvrácenost ukrývají za lidskou přirozenost a jejich zodpovědnost končí tam, kde začínají růst vlasy.

 

    Pamatujte že Bůh je upřímný a pravdivý. Jeho slova lze snadno pochopit a přenést do každodenního života. Promlouvá k nám slovy, které jsou našemu chápání srozumitelná. Není třeba hledat žádný svatý grál tajných věd, protože už byl dávno nalezen. Je jím lidský duch a lidská tvořivost.

 

    Současnost z nějakého zcela nepochopitelného důvodu spojila základ duchovní cesty s meditací, a dalšími praktikami měnícími stav vědomí. Meditují doktoři, meditují popeláři, meditují vrazi, zloději a patrně i kočky a slepice. Medituje se a cestuje či vnímá za pomocí hudby, obrazů, energií, holotropních látek, mochomůrek, nastartovaného traktoru a pásového bagru. Všespásná meditace nás uvede do duchovního světa a o zbytek se postará Ježíšovo vykoupení. Ráno zapálím sousedovi barák, odpoledne to odmedituji a večer můžu jít rovnou do nebe. Zkuste tedy někdy namísto meditace přemýšlet o tom, kdo medituje a proč?

 

    Duchovní praxe zahrnuje toto uspořádání činností: koncentrace, meditace, kontemplace a další. Každá z nich je krůčkem na cestě za schopností rozumět a tvořit. Při tom jako první krok, je jednoznačně nutné brát koncentraci. Tedy hluboké sebepoznání, za účelem utvoření pravdivého obrazu sebe sama. Protože teprve v tomto obrazu, zbaveném ega, přetvářky a iluze, se nám zřetelně ukáže kdo jsem a s čím mám na své duchovní cestě pracovat.

 

    Náš lidský vývoj, je kontinuální proces trvající stovky tisíc let. Je postaven na osobním prožívání a získávání zkušeností, ze kterých je utvořeno předivo života. Ony výkřiky, že doposud bylo všechno špatně a konečně se našla cesta, která nás dovede k onomu kýženému vrcholu v koruně stvoření, jsou jen výplodem bláznovství. Člověk, který dosáhne osvícení, přestane o cokoliv usilovat, protože pochopí, že dokonalost jej obklopuje na každém kroku. To jestli tuto dokonalost využíváme, nebo zneužíváme, je naprosto odlišná záležitost. Nemá to nic společného s vnější realitou, ale pouze s naší hloupostí. Žádný člověk x-tého typu to nezmění, a jestliže hlupák vede hlupáky, dojdou špatného konce, ať už jsou, kdo jsou.

 

    Laciné sliby a líbivá slova jsou pouze pozlátko, pod kterým se může ukrývat zkaženost a pýcha. Kdybych opovrhoval tím čím jsem prošel, opovrhoval bych Bohem. Pokud opovrhuji světem ve kterém žiji, opovrhuji nejen jím, ale i zákony stvoření. Je dobré o tom přemýšlet.

 

zdroj : Jaromír Schmidt, www.rahunta.cz

 

 

Související:

Reportáže z návštěv jeskynní mytologie od J.Schmidta

 

 

 

 

měření od: 12.1.2011

TOPlist