Světla andělů - Andělé nám pomáhají (D.Cooper) : 4.díl

16.03.2011 08:24

Andělé vnášejí světlo do temnoty

Zdálo se, že Gerard má ve svém životě vše, pro co se dá prožít. Příjemnou a milující přítelkyni, dítě, které zbožňuje, a pár dobrých přátel. Měl ale také temné vzpomínky. Jednoho dne se pokusil o sebevraždu. Jeho rodina byla otřesena a přemluvila ho, aby vyhledal pomoc.
Skutečně přišel na jedno sezení, které mu pomohlo cítit se dobře na šest týdnů. Pak se stalo něco, co opět rozjitřilo jeho staré vzpomínky z dětství. Znovu upadl do deprese a paniky a přišel na druhou schůzku.
Tentokrát jsem mohla skutečně silně cítit přítomnost andělů, proto jsem se rozhodla mu o nich povědět. Poté jsem ho vrátila zpět do dětství a tentokrát jsme pozvali anděly, aby nám byli s léčením nápomocní.
Najednou ho obklopil prstenec andělů a vpouštěli do něj ryzí bílé světlo. Bylo ohromující to sledovat. Rozpustili pocit ublížení a bolest toho malého zneužitého dítěte, které v sobě stále nosil. Při tom, kdy zažíval jejich lásku a soucit, začal vzlykat. Když přestal, tak řekl, že se cítí naprosto báječně.
Při jiné příležitosti jsem zavedla jednoho mladého muže zpět do jeho dětství. Zcela spontánně sklouzl do minulého života, kde byl ženou a byl znásilněn. I když se nyní narodil jako muž, stále si v sobě tyto vzpomínky a pocity uchovával.
Pracovali jsme na temných pocitech zlosti a studu, které byly v minulém životě potlačeny a jež bylo nutno uvolnit. Objevil se kroužek andělů, kteří se nad ním začali vznášet. Poradila jsem mu, aby je požádal o léčebnou pomoc. Velmi jemně jej uchopili a on cítil, jak ho nesou stále výš a výš k vyššímu království, dokud nevyléčili jeho pocit ublížení.
Věděla jsem, že se tento muž ocitá v krizové situaci ohledně peněz a že už několik let hledá léčebnou pomoc. Když na konci tohoto sezení platil, řekl: „Zaplatil bych cokoli za to, že jsem se ocitl v nebi.“
Laskavost andělů je něco, o čem se často hovoří. Jeden obchodník trpěl hroznou obavou z týrání. Často navštěvoval země, které byly známé týráním, a vždy se cítil být ve strašném nebezpečí.
Vrátila jsem ho zpět do minulého života, kde byl uvězněn a spoután těžkými řetězy a na následky tohoto mučení zemřel. V okamžiku, kdy to znovu prožíval, se před ním objevil anděl a zbavil jeho tělo řetězů. Toto nádherné soucitné stvoření vyléčilo jeho zmučeně tělo a odneslo je pryč klidně a velmi jemně. (Toto jsou jeho slova.) Jemnost této bytosti na něj mocně zapůsobila.

Andělé, kteří léčí, jsou soucitní a jemní.

 

 

Andělé léčí naše srdce

Andělé nám touží pomoci a jsou na to připraveni. Jsou k naší planetě přitahováni v houfech a čekají na to, až je někdo povolá. To jediné, co jim stojí v cestě, aby mohli pomáhat, je, že jim nejsme otevřeni. Mají radost, když nám mohou pomoci s našimi vztahy.
Anna byla ve svém životě velmi nerozhodná. Nevěděla, co si má počít se svým vztahem. Její přítel trpěl depresemi a jejich vztah byl v troskách.
K mému potěšení přišli do místnosti andělé a dali mi najevo, že si s ní přejí pracovat.
Pozorovala jsem, jak položili dva andělé své ruce do jejího srdce, a naplnili a vyhladili několik trhlinek léčebným světlem. Když s ní pracovali, byla zcela uvolněná. Pak se přesunuli k jejímu solárnímu plexu. Viděla jsem, jak odtud vytáhli šedivý chuchvalec. Anna mi řekla, že vytáhli prach. Vypadal jako ztuhlý prach v pytli z nádoby na odpadky. Když andělé vytáhli všechny šedivé chuchvalce a vy-stavili je světelné energii, naplnili její solární plexus laskavým zlatým světlem, které tam upevnili.
Po té mi bylo zjeveno, že je přenesena na vrchol kopce, odkud může pohlédnout dolů na svůj život. Z tohoto místa viděla, že má její energie hnědou barvu jako rez a že je její přítel k ní připoután nezdravě zelenými provazy. Tyto provazy šly až do jejího krku a dusily jí.
Požádaly jsme anděly, aby vstoupili dovnitř a tyto provazy rozpustili pomocí světla, což se také stalo, a oni poslali světlo přímo ke kořenům těchto provazů, tak, aby bylo rozpuštěno naprosto vše. Pociťovala přitom zvláštní pocit.
Když byly provazy pryč, řekla, že se cítí divně, jako by v jejím těle nezbyla žádná energie v místech, kde byly předtím tyto provazy. Všichni odněkud bereme svoji energii. Ona měla ve zvyku napojit se na svého přítele nebo jiné lidi, když potřebovala energetickou podporu. Nyní jsem jí poradila, aby se místo naplňování energií svého přítele, jak to dělávala dříve, napojila na čekající anděly.
Když do ní vstoupila ta ryzí a čistá energie, pochopila, že nikdy neměla vztah, ve kterém by stála na svých vlastních nohou. Vždy byla na tom druhém závislá a spoléhala na něj. Řekla tichým hláskem: „Když nejsem zranitelná, nebude mi dána láska.“
Když jsem ji požádala, aby pocítila tu obrovskou kvalitu lásky, kterou by dostala, kdyby už nebyla nadále zranitelnou a potřebnou, zjistila, že by přijímala mnohem zdravější lásku a úctu.
Představila si živě, jak by vypadal její život, kdyby si podržela a posílila pocity celistvosti, které nyní měla, a poprvé vůbec tak pocítila smysl svého života. Cítila se být silná, velká a sebevědomá.
Andělé pohladili její auru, aby tyto pocity podrželi v jejím prostoru, aby tak měla možnost uspořádat si tyto nové hodnoty. Když otevřela oči, měla pocit, že je schopna ve svém životě pokračovat na mnohem silnějším základě.
O měsíc později ke mně opět přišla a řekla, že od té doby, co s ní andělé pracovali, pociťuje okolo svého solárního plexu teplý zlatý pocit vnitřní jistoty.
Vyprávěla mi, že vždycky žárlila na přátele svého partnera, dokonce i na muže, a kdyby s nimi šel ven, udělala by hrozný výstup. Poté, co andělé uložili do jejího solárního plexu pocit síly a jistoty, změnily se dramaticky i tyto její pocity. Pár dní po léčení andělů zatelefonovala bývalá přítelkyně jejího partnera a řekla, že se jí stýská a chtěla by se s ním sejít. Anna mu naprosto uvolněně a bez obav podala sluchátko a řekla: „Vezmi si to do kuchyně, kde si můžeš v soukromí popovídat.“
Zatímco si povídal se svojí bývalou přítelkyní, necítila žádný strach. A její nové sebevědomí bylo odměněno. Když se vrátil zpět do pokoje, sdělil: „Řekl jsem jí, že už mám vážný vztah a nechci se s ní vidět.“

 

 

Andělé jsou všude

Na konci jednoho sezení jsem požádala účastníky, aby měli po celý následující týden oči otevřené a všímali si, kde mohou anděly zahlédnout. Byla jsem velmi překvapená odezvou. Ukázalo se, že jakmile jsme si jich vědomi a jsme pro ně přístupní, andělé se zjevují ve všech možných momentech. To nutně nemusí znamenat, že to jsou nadpozemské bytosti plující po obloze !
Jedna žena se cítila být velmi sklíčená. Kráčela ulicí, po které šla už nejmíň milionkrát a vzhlédla úplně náhodou vzhůru. Nad ní byl kamenný anděl, který k ní shlížel dolů a kolem kterého se rozlévalo sluneční světlo. Nikdy předtím si jej nevšimla. Najednou se v ní rozprostřel pocit tepla a bezpečí.
Jedna z mých nejoblíbenějších historek o andělech mi byla vyprávěna při mém následujícím kurzu a byla velmi prostá. Eileen pečovala o svého umírajícího otce, který po delší době nakonec zemřel. Když nesla na hřbitov květiny, pociťovala velký smutek a prázdnotu. Hřbitov byl liduprázdný. Zastavila se na chvíli u hrobu a vzpomínala.
Pak se otočila k odchodu a dumala nad tím, kde asi jsou všichni ti nápomocní andělé. Tu se před ní jakoby odnikud zjevila nějaká žena a kráčela směrem k ní. Tato cizí žena řekla: „Neznáš mě, ale já tebe ano.“
Eileen řekla: „Ach, kdo jste ?“
„Anděla !“, odpověděla cizí žena a odcházela pryč. Zanechala za sebou ohromenou Eileen, která se nyní cítila mnohem lépe. Věděla, že jí andělé připomněli, že tam jsou.
Na konci jiného velmi zvláštního léčebného kurzu pocítili všichni dotek energie, která před tím proudila místností. Když jsme se na konci sezení všichni chytili navzájem za ruce, začala jsem si uvědomovat, že za každou osobou stojí její strážný anděl s rukama položenýma na jejích ramenech, připravený obejmout, poskytnout podporu a chránit ji. Všechny jsme požádala, aby si to uvědomili.
Když měl každý dostatek času na to, aby vstřebal tento nádherný pocit, doporučila jsem jim, aby si představili, že každého z nich obklopuje zlatá bublina. Když sezení skončilo, jeden z účastníků řekl:
„Fyzicky jsem cítil, že mám na svých ramenech ruce anděla, a když jste nás požádala, abychom kolem sebe umístili zlatou bublinu, anděl ustoupil, aby udělal místo bublině, která mě měla obklopit.“

Andělé jsou tu stále připraveni nám pomoci.

 

 

Andělé nám pomáhají oprostit se od všeho, co nás svazuje

Debbie ke mně přijela ve stavu naprostého šoku. Její matka, ke které měla velmi úzký vztah, byla převezena sanitkou do nemocnice na jednotku intenzivní péče, kde ležela v kómatu. Debbie si zcela přirozeně přála zůstat u lůžka své matky, ale její přátelé jí přemluvili, aby se dostavila na schůzku se mnou. Jeden z nich ji ke mně přivezl a čekal na ni.
Ještě než začalo naše sezení, vstoupili do místnosti andělé. Upozornili na to, že je velmi pevně připoutána ke své matce a že je velmi důležité, aby se od ní oddělila, nebo oprostila od své svázanosti. Díky tomu se bude moci její matka svobodně rozhodnout, zda se vrátí zpět, nebo zemře. Debbie taková představa přinášela pocit zoufalství, ale protože oplývala značně vysokou úrovní duchovního porozumění, pochopila, že je to tak správné.
Uvedla jsem Debbie do stavu naprosté relaxace a požádala jsem ji, aby si představila všechna pouta, která ji s matkou svazují. Uviděla šedivé řetězy, které je obě obklopovaly. Požádaly jsme anděly, aby tyto řetězy rozpustili. Andělé jemně odstranili všechny řetězy, a oddělili matku a dceru od sebe.
Když byly všechny řetězy pryč, uviděla Debbie, že je její matka silnější a že i ona sama se cítí šťastně a větší, jako kdyby vyrostla.
Později toho dne mi zavolala, aby mi řekla, že v ten samý moment, kdy byly obě zbaveny řetězů, byl matce odebrán ventilátor a ona se posadila. Jasně cítila, že to, že se zbavila připoutanosti, v tom hrálo značnou roli.
O týden později její matka zemřela. V tomto týdnu jim byla dána možnost, aby se spolu rozloučily tak, jak je to správné, a já jsem přesvědčená o tom, že se tak stalo díky andělům.
O pár dní později ke mně přišla mladá žena, protože se nemohla odpoutat od své rodiny. Její otec byl zlostný tyran, který ji nechtěl pustit z domova. Vydíral ji prohlášením, že jestli odejde, nebude se moci nikdy vrátit zpět. Nikdo z rodiny nebyl schopen se z těchto „pout“ vymanit a všichni žili v domácnosti plné zlosti, ticha a strachu.
Při prvním sezení si začala uvědomovat, že její otec cítil zoufalství nad tím, co by s ním bylo, kdyby odešla. S tímto uvědoměním se dostavil pocit něhy a soucitu. Nyní už pochopila, že pouze potřeboval velké množství uklidnění a lásky.
Sama jsem mohla pozorovat, jak se jí změkčovaly rysy v obličeji v průběhu toho, co se mu její srdce otevíralo. Zjistila, že kdyby její otec cítil, že jej skutečně miluje, byl by šťasten natolik, že by ji nechal odejít, protože by věděl, že se vždy bude vracet.
Potom ji anděl vzal, aby se na jejich rodinnou scénu podívala shora. Uviděla spoustu zlostných žadonících tváří, které byly naplněny strachem a pocitem nejistoty. Všichni byli uvězněni v černé lepkavé špíně a nikdo z nich se z toho nemohl dostat. Anděl okolo ní nalil dovnitř této táhnoucí se hmoty zlaté světlo a postupně ji osvobodil natolik, aby mohla odplavat pryč. Požádaly jsme anděla, aby uvolnil z této melasy i zbytek celé rodiny, a on tak učinil tím, že odtud vytáhl temnou lepkavou energii a vlil dovnitř více zlata.
Zanedlouho opustil její bratr domov a ona se začala cítit svobodnější v rozhodování o tom, co chce dělat.

Andělé jsou svobodné duše a pomohou nám, abychom byli také svobodní.

Diskusní téma: Světla andělů - Andělé nám pomáhají (D.Cooper) : 4.díl

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

 

měření od: 12.1.2011

TOPlist