Teorie strun a hudba

Kvantová hudba

Zdá se být teorie, ve které se každá částice projevuje jako vibrace jediného druhu struny, příliš postavená na hlavu? Nikoli. Vibrace strun nám náš pohled do nitra hmoty zjednodušují. Zatímco jsme si dříve lámali hlavu s vlnově-korpuskulárními vlastnostmi elementárních částic, struny tento problém řeší. Nemusíme spekulovat nad tím, zda se částice chová jako bodová částice, anebo vlnění. V teorii strun je každá částice malou strunou s různými vibracemi. Můžeme si to představit jako struny na kytaře. Každý tón je projevem jiné částice. A čím vyšší tón dostáváme, tím energetičtější částici získáme. Každý jednotlivý mód struny je jinou částicí.

https://www.svetvedy.cz/zobraz_archiv.php?id=269&cislo=8_2004



"A tak jsme teoriemi strun zobecnili ideu bodových částic na částice, které mají rozměr, konkrétně jsou to čáry, které sice nemají žádnou tloušťku, ale jsou to jednorozměrné křivky. (V devadesátých letech se ukázalo, že v hloubi věcí jsou stejně důležité i objekty všech ostatních dimenzí... Pozn. Luboš Motl.) V nejslibnějších teoriích jsou to smyčky, abychom byli přesnější. Nuže, teorie strun je teorií, v níž jsou elementární částice smyčky jednorozměrného provázku."

...

"Je to podobné, jako když brnknete na strunu od houslí. Dokáže se rozkmitat mnoha druhy vibrace. A tak je struna od houslí schopna dát vzniknout mnoha zvukům. Ale všechny tóny vibrující struny jsou rozdílné módy jednoho a téhož objektu."

"Zcela obdobně existuje jedna fundamentální struna, jejíž rozdílné vibrace se nám při pohledu na velkou vzdálenost a při dostatečně malých energiích jeví jako rozdílné elementární částice. Struna natřásající se jedním způsobem vypadá jako kvark, struna tancující jiný tanec vypadá jako foton, což je částice světla. Další vibrace vypadá jako elektron a jiná zase jako graviton, což je částice, díky níž existují gravitační síly."

"Tohle všechno je v této teorii díky různým vibracím téže struny. Jde tu o opravdové sjednocení všeho, protože všechny částice a všechny interakce mezi nimi jsou vibracemi stále stejné struny."

https://www.antilisti.cz/vysvetlivky/p%C5%99evodwww/

Marek%20Vlastimil-Hudba%20jinak.htm

Zkusme domyslet ohromné poškození celých generací stávajícím typem školní výchovy a vzdělání. Vždyť jsme dodnes vyučo­vání metodami, které mají svůj původ v polovině minulého století! Základní procesy ve vesmíru a mikrokosmu, v ži­votě i v našem těle jsou neustále vysvětlovány pouze fyzikálně a chemicky, tedy materiálně. Znovu a znovu se přitom naráží na dimenze duševní, znovu a znovu jsou ale potlačovány a popírány. Max Planck napsal: »Hmota jako taková neexistuje. To ta neviditelná, ale vším prostupující matérie du­cha proniká a spojuje vše. Jak nahoře, tak dole. Jak dole, tak uprostřed. Svět je zvuk. Nada Brahma.

Nejnovější kosmologická teorie superstrun pak vše staví přímo do centra »hudebního< vidění světa. Podle Mičia Kaku, slavného amerického fyzika ja­ponského původu, sjednocuje teorie superstrun relativitu s kvantovou teorií. Když ony malinkaté superstruny vi­brují, vytvářejí tóny a my věříme, že to jsou částice atomů. Melodie těchto tónů vytvářejí to, čemu říkáme hmota, a když se melodie propojí do symfonie, říkáme tomu vesmír. Harmonie strun pak vytváří zákony fyziky.

Zvuk není jen něco, čím se zabývají na Východě - viz praxe zpívání posvátné slabiky Óm, nebo zvuk »hu« v súfijských textech; zvuk je vlastně tatáž energie, která udržuje planetu na oběžné dráze kolem Slunce, zvuk jsou přece vibrace, vlny, oscilace. Jinými slovy, vlny, které drží planetu na oběžné dráze, jsou vlastně zvuk.

https://www.antilisti.cz/vysvetlivky/p%C5%99evodwww/Marek%20Vlastimil-Hudba%20jinak.htm

Převzato z : https://news.branyvnimani.cz/?article_id=8657