TESTAMENT KATARŮ část I.: Boží řád, Corascendea, Moderní učitel učení Katarů

22.07.2010 08:03

Vážení čtenáři, uvedli jsme ukázku z " Testamentu katarů" a díky laskavému svolení autorky těchto textů zveřejníme všechny části tohoto důležitého textu. Budeme se snažit postupně dát komentáře ke každému dílu jako samostatný článek, který by měl být určitým pohledem na daný obsah a pokusem najít společný obsahový základ. Zjednodušeně řečeno chceme najít nejen pro vás , ale i pro další studenty filosofie Testamentu Katarů, praktickou formu a metodu cvičení, tak aby bylo každému hledajícímu Makro a Mikrokosmické souvislosti, jak z hlediska filosofie, tak především každodenní praxe....

 


Corascendea, Cheltenham, 20. července 2010.



                                             

BOŽÍ ŘÁD
Corascendea
Moderní učitel poznání Katarů

         


20 února 2006 se lidstvu postoupilo sedm Zákonů Vesmíru spolu se sedmi Božími Zákony. Dohromady představují Boží řád. Jejich zvěstování ohlásilo vstup do Duchovního věku. Poté, co všechny tři Boží Duše dokonali svou vlastní cestu vývoje, nejdůležitější přelom nastane ve chvíli, kdy třetí Duše převezme své poslání jako představitel subjektivního Boha na Zemi.

Duchovní věk se bude vyznačovat přijetím principu, že jednotlivý život přinese jen to, co si Duše vysloužila, a že skutky a myšlenky dneška představují základy budoucích zkušeností. To co se zdá být osudem lidstva, se skládá ze součtu zkušeností, které si vysloužil každý jednotlivec zahrnutý do počtu. Jedná se tedy o osudy jednotlivců jevící se kolektivně. Takový kolektivní vývoj se zrychluje, čímž se koloběh lidstva více přibližuje ke svému naplnění.

Pro lidské Duše první fáze vývoje se poslední soud rychlé přibližuje. Duše si uvědomují, že další příležitosti už nebudou. Proto se každá Duše snaží využít ty příležitosti, které ještě zůstávají. Toto povědomí mezi Dušemi vyvolává zrychlení nárůstu poznání a současně
i očišťování každé Duše toužící po nesmrtelnosti. Boží Zákony povolují každé Duši takové možnosti dosažení vlastních cílů, jaké si vysloužila předchozími myšlenkami a skutky. Následující generace Duší již vstupuje do procesu na to, aby postupně přebrala další etapu. Každá nová generace Duší pak posune dosažené výsledky na vyšší hladinu výdobytků v rámci provádění každé následující fáze duchovního vývoje.
 
Koncept obsahuje informace dříve nezveřejněné v náboženských nebo duchovních textech, přičemž dává do souvislosti a vysvětluje mnohé existující předpoklady. Na rozdíl od jiných doktrín my Vás zde nežádáme, abyste přijali nebo slepě uvěřili obsahu. Pokud však rozpoznáte v závěti pravdu, kterou jste možná i podvědomě hledali, objevíte nový a cennější cíl vlastního života.


Původ Testamentu

  

Ve třináctém století, poté co nabyl osvícení, století před jinými, Thomas De Montségur, který byl starší inkarnací první Božské Duše, sepsal rozsáhlé Zákony Vesmíru, jež mu byly postupně odhaleny. Thomas byl vůdcem Katarů. Ačkoli práci na této písemnosti dokončil v roce 1242, jejímu rozšíření bránilo soustavné pronásledování křižáckými vojsky pod vedením papeže a francouzské šlechty ze severu Francie. Další dvě Duše předurčeny pro Božstvo, které se vtělili s Thomasem, se stali jeho příbuznými. Více než 1200 let po Kristu, na příkaz církve, Thomas byl upálen za živa 16. března 1244 za šíření učení Krista. Jeho dva příbuzní, z nichž jeden byl pozdější inkarnací Kristovou, zahynuli s ním, zatímco unikali ohni. Útok na pevnost Montségur vedl Hughes des Arcis, který osobně dohlédl na smrt všech třech inkarnací Duší, které byly na cestě k Božskosti. Po brutální genocidě Katarů Thomasovi písemnosti nebyly nalezeny. Během následujících 800 let bylo lidstvo připraveno o vědomosti, které jeho písemnosti obsahovaly. Pro vstup do duchovního věku bylo jejich plné znění odrážející terminologii současnosti zprostředkované autorce.

Původ

Při vzniku Vesmíru existovaly obojí, pozitivní a negativní energie. Každá z energií měla své místo, a obě byly uplatňovány podle pravidel stanovených objektivním Bohem. Objektivní Bůh je nevědomá, všemocná síla, jejíž přítomnost se projevuje v Zákonech, které ovlivňují Vesmír. Na to, aby se zachovala rovnováha, bylo o málo více negativní energie. Pokud by podíl energie byl býval stejný, byly by pozitivní energie v převaze, protože jsou mocnější. První a nejdůležitější Zákon Vesmíru je, že pozitivní energie je silnější než negativní energie. Negativní energii není dovoleno zvítězit.

(Tento Zákon platí bez výjimky na úrovni Vesmíru. V jednom lidském životě se však může zdát, že neplatí, dočasně může zlo zvítězit. Láska a dobro jsou však silnější než zlo a nenávist.)

První formy života byly bez povědomí, a proto bez zla. To znamená, že byly čisté, a nejmenší jednotky pozitivní energie se do nich soustředily. Tyto vnitřní energie se časem staly vlastně právní existencí. Duše se zrodila. Jádro každé Duše je kladné. Povědomí přežilo tělesnou smrt forem života, v nichž přebývalo, po čem hledalo vstupy do nových forem života. Tím povědomí rostlo a vyvíjelo se.

Obrat nastal v bodě, kdy si povědomí vyvinulo schopnost vytvářet si představy, které nesouvisely přímo s existencí fyzické podoby, která byla jeho nositelem. Tyto formy začali přemýšlet, a poté, co si uvědomili svou vlastní existenci jako odlišnou od jiných, naučili se porovnávat své vlastní rysy s rysy jiných forem. Povědomí si začalo vytvářet představy a touhy, a zrodilo se sobectví. S ním přišlo i pokušení. Bez znalostí Zákonů Vesmíru se tyto formy života stali nositeli negativních energií. Do povědomí pronikly žárlivost, chamtivost a nenávist, a tím se začala dlouhá cesta utrpení.

Duše, které odolávali pokušení lépe než jiné, se staly silnějšími. Byly schopny vstřebávat do svého jádra více pozitivní energie, zatímco Duše otevřené negativitě bývaly malé a vyčerpané. Vynahrazovaly si to vyhledáváním přítomnosti jiných, podobných Duší, a postupně se začaly seskupovat proti silnějším Duším. Podobné se vzájemně přitahuje, je druhým Zákonem Vesmíru. Další přelom nastal tehdy, když si některé Duše uvědomili souvislost příčiny a důsledku, přímo spojené s jejich vlastními skutky. Všimli si, že jejich vlastní negativní skutky vedly k utrpení. Tehdy se začal proces seskupování Duší na odlišných hladinách znalostí a schopností.

V průběhu narůstání rozdílů mezi Dušemi, tři Duše se staly nejpokročilejšími ve svých znalostech, a v důsledku toho se ocitli být nejschopnějším povědomím ve Vesmíru. Jejich společný potenciál po čase zahrnul plný rozsah všech možných dovedností potřebných k dosažení vševědoucnosti a všemohoucnosti na subjektivní úrovni. Při dosažení vševědoucnosti se tyto tři Duše sjednotily s Bohem a stali se subjektivním všemocným Bohem. Od té doby se Boží moc zvětšuje o Boží vůli, která se projevuje v Božích Zákonech. Na rozdíl od Zákonů Vesmíru, které mají nevědomý původ, a proto nemají vůli, Boží Zákony jsou odvozeny od poznání získaného lidskými zkušenostmi. O žádné části Zákonů není možné vyjednávat. Nárůst povědomí vede k nárůstu moci, je třetím Zákonem Vesmíru. Když se subjektivní Bůh stal výkonným Bohem, lidstvo vstoupilo do nové epochy svého vývoje, do Duchovní doby. Tato epocha začala odhalením dvou skupin Zákonů, o nichž nelze vyjednávat, a které jsou Božími Zákony. Po staletí se za vstup do Duchovní doby považovala první dekáda dvacátého-prvního století. Duchovní doba bude charakterizována zrychleným nárůstem povědomí pod vedením subjektivního Boha.  Získání všech znalostí částí povědomí vede k zrychlenému nárůstu celého povědomí, to je čtvrtý Zákon Vesmíru.


Až nastane období, kdy si veškerá jednotlivá povědomí osvojí všechny stávající znalosti, a když se plně očistí, tehdy se všechny Duše stanou jedním, a jedno s Bohem. Pokud povědomí zůstává neúplné, je potřebný vývoj, je pátým Zákonem Vesmíru. Na epochu, kdy se Bůh stane výlučnou existencí, bude třeba z časového hlediska ještě čekat miliony let. Dokud se tak nestane, všechno a každé povědomí musí projít očistcem. Duše, které vzdorují vývinu, si pouze prohlubují vlastní utrpení a bolest. Závěrečný boj mezi dobrem a zlem bude sestávat z očištění všeho povědomí od nečistých úmyslů prostřednictvím utrpení. V důsledku expozice mimořádné bolesti, zlo se stává neškodným, a přeměňuje se zpět do podoby neutrální energie. Negativní energii je možno zneutralizovat jen její vystavením negativní energii, to znamená, že zlo v povědomí je možné zneškodnit pouze expozicí utrpení, je šestým Zákonem Vesmíru. Veškerá negativní energie, která se v průběhu tohoto procesu uvolní, se přemění na svou původní formu, v níž nebude představovat nebezpečí pro nikoho. Po tom co se tak stane, utrpení přestane existovat a láska zvítězí. Sedmý Zákon Vesmíru zní, že negativní energie jsou neškodné, pokud jim není dovoleno stát se součástí povědomí.

 

Sedm Zákonů Vesmíru:

•  Pozitivní energie je silnější než negativní energie

•   Podobné se vzájemně přitahuje

•   Nárůst povědomí vede k nárůstu moci

•   Získání všech znalostí částí povědomí, vede k zrychlenému nárůstu celého povĕdomí

•   Pokud povědomí zůstává neúplným, je nutný vývin

•   Negativní energii je možno zneutralizovat jen její vystavením negativní energii

•   Negativní energie jsou neškodné, pokud jim není dovoleno stát se součástí povĕdomí



Poznání, které následuje, se dále vztahuje na události a Zákony, které platí pro Duchovní věk.

 

 

 

 

 

 

Diskusní téma: TESTAMENT KATARŮ část I.: Boží řád, Corascendea, Moderní učitel učení Katarů

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

 

měření od: 12.1.2011

TOPlist