Tradiční čínská medicína v souvislostech - 5.díl (játra)

TČM  a hlavní orgány v lidském těle, jejich funkce, význam a důsledky jejich nevyrovnanosti z hlediska nevyrovnanosti energií, emocí a vnějších vlivů

Čerpáno z knihy „Klasická čínská medicína - základy teorie“ od pana Vladimíra Anda, který napsal celý soubor těchto knih v dílech „I až V“.

Pokud budete schopni tyto díly sehnat, vřele doporučujeme s ohledem na srozumitelnost jazyka a formu celého díla. Investice do tohoto díla je velice rozumné rozhodnutí, jak pro každého z Vás kdo to budete studovat, ale i pro Vaše blízké, kterým budete moci poradit a podle potřeby i pomoc myšlenkou, slovem či skutkem….

Funkce Jater podle TČM

Játra (kan) vykonávají v těle mnohé důležité funkce související s krví, čchi i tělesnými tekutinami; podle čínské medicíny uschovávají krev, řídí vnitřní prostupnost organismu, jeho pohyb i vzestup čchi v něm. Jsou podřízena prvku dřevo a k jejich systému v rámci těla patří žlučník, šlachy a vazivo, nehty a oči.
Podobně jako v případě ostatních orgánů cang i u jater nacházíme v některých klasických dílech čínské medicíny vedle vysvětlení jejich funkcí i jednoduché popisy z hlediska anatomického. Například v knize Nan-ťing stojí:

"Játra váží čtyři ťiny a dva liangy; vlevo mají tři laloky a vpravo čtyři laloky, dohromady tedy mají sedm laloků."

Na jiném místě této knihy se sice píše, že "játra mají jenom dva laloky", avšak nejedná se o rozpor s předešlou citací, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž jde jen o vysvětlení z jiného úhlu pohledu. Jeden z prvních komentátorů klasických medicínských knih Jang Šang-šan (7. stol.) to objasňuje takto: "Co se týče jater, pokud mluvíme o velkých lalocích, pak je mají dva; když ovšem mluvíme o malých lalocích, je jich více.“

V souvislosti s játry existuje v čínské medicíně úsloví "vlevo játra, vpravo plíce", které ovšem nesouvisí s anatomickým umístěním těchto dvou orgánů, nýbrž popisuje jejich určité charakteristické funkce. Poprvé se objevuje už ve Vnitřní knize ve větě: "Játra rodí vlevo a plíce uschovávají vpravo". Vysvětlení tohoto výroku souvisí jednak se začleněním jater a plic do jinjangového systému vazeb mezi pěti prvky, a jednak se způsobem, jakým tyto dva orgány řídí v těle čchi:

Játra přináleží k prvku dřevo, a s tímto prvkem jsou spojeny i východní světová strana a jarní období. Vzhledem k jin-jangu východ a jaro jsou jangové povahy, jsou místem a obdobím, v němž se v přírodě rodí jang, začíná sílit a vystupovat vzhůru. Plíce jsou spojeny s prvkem kov, a tudíž i se západem a s podzimem. Západ a podzim jsou jinové povahy, jsou místem a obdobím, v němž jang počíná slábnout, v přírodě převáží sestupné jinové tendence a čchi se začíná shromažďovat a uschovávat. (Tento cyklus nárůstu a poklesu čchi, resp. střídání jin a jangu, se neděje jenom v ročních cyklech, ale i v průběhu dne - ráno a na východě s příchodem slunce se rodí jang a čchi vystupuje proto vzhůru, večer a na západě se západem slunce začíná převažovat jin, čchi klesá dolů a uschovává se.) Co do prostorového rozmístění jangu přináleží strana levá a jin strana pravá. Játra jakožto odraz prvku dřevo řídí tedy rození a stoupání čchi (zejména její jangové složky), která v souladu s popsanými zákonitostmi stoupá nahoru v levé polovině těla. Plíce jako projev prvku kov řídí shromažďování a klesání čchi, a to se děje v pravé polovině těla. Odtud tedy úsloví "játra vlevo, plíce vpravo".

tab. 5.1. Funkce jater

1. Játra řídí průchodnost (kan ču šu-sie)

Tato funkce zabezpečuje, aby vše co se v organismu má pohybovat - čchi, krev, výživné látky, tělesné tekutiny apod. - mohlo volně a bez překážek plynout, dostávat se na místo určení a respektive se :i vylučovat mimo tělo. Jejich úkolem tudíž je udržovat přiměřenou vnitřní uvolněnost a propustnost. Jenom v takovém prostředí totiž může působit mechanismus čchi (čchi-ťi) - tj. pohyb čchi směrem nahoru, dolů, dovnitř a ven -, který je hybnou silou zmíněného vnitřního kolování a který zabezpečuje celkový chod organismu vůbec. Na příkladě této funkce jater můžeme dobře vidět spojitosti vlastností pěti prvků a vlastností příslušných orgánů cang, jakož i jejich paralelní působení v přírodě i v člověku: na jaře v přírodě přebírá vládu čchi prvku dřevo (rostlinstvo), atmosféra se otepluje, jangizuje, vše se po zimní ztuhlosti uvolňuje, dává do pohybu, proudí, rostliny svými kořínky zprůchodňují do té doby zmrzlou zem, a nový život proniká každým koutem přírody. Charakterem obdobné uvolňovací a disperzní pochody v těle mají na starosti játra jelikož ona jsou ztělesněním prvku dřevo v rámci organismu. Aby se tedy člověk cítil uvolněně a v duševní i fyzické pohodě, aby čchi, krev a tělesné tekutiny v něm volně kolovaly a trávící i metabolické procesy probíhaly plynule, musí játra bez poruch vykonávat tuto svou funkci. V opačném případě dojde k různým chorobným změnám, vyplývajícím z porušení chodu mechanismu čchi. Funkce řízení průchodnosti a uvolněnosti se projevuje v následujících oblastech:
 

(1) Regulování celkového duševního rozpoložení

Duševní a emoční život je podle čínské medicíny jedním z projevů životní síly - esenciální čchi -, která je přitom vázána na krev. Jelikož játra regulují množství krve, a především podmínky pro příznivý chod mechanismu čchi, promítá se jejich činnost i do celkového duševního stavu člověka. V normální situaci, kdy játra plní funkci řízení vnitřní průchodnosti, pohyb čchi a krve je plynulý, čchi jater vystupuje uspořádaně nahoru, tj. není ani tzv. zahrazená a stlačená (i-jü), ale ani vznětlivá a rozbouřená (kchang-fen), a tehdy se i člověk cítí spokojeně a uvolněně. Jestliže je však tato funkce narušena, mechanismus čchi se dostává do disharmonie, což bude mít negativní vliv i na duševní nálady.

Narušení se projevuje dvěma základními situacemi:

1) Průchodnost je nedostatečná (pu-ťi); v takovémto případě se čchi jater zahrazuje a sráží (kan-čchi jü-ťie), což fyzicky způsobuje například pocity tlaku pod žebry a v hrudi, nebo nechutenství (dřevo-játra nezprůchodňují zem-slezinu). V psychice se zahrazování jaterní čchi
projeví stavy deprese, pochybovačnosti, neveselými náladami, negativismem, plačtivostí, vzdycháním apod.

2) Průchodnost je přílišná (tchaj-kuo); v takovéto situaci dochází k nadměrnému stoupání jangové čchi, což vede k duševním stavům zvýšené reaktivity. Projevují se například předrážděností, nervozitou, hněvivostí, rozpínavými bolestmi v hlavě, potížemi s usínáním a množstvím snů, nespavostí, zrudnutím tváře a očí, a ve vážnějších případech až určitými poruchami psychiky - pomateným nadáváním, výbuchy agrese, nekontrolovatelným pobíháním a podobně.

Funkce regulování duševního rozpoložení dále souvisí i s krví jater; o játrech se totiž v klasických textech čínské medicíny říká, že jsou "sídlem duše chun", což se ještě upřesňuje tak, že "játra uschovávají krev a krev je bydlištěm duše chun". (Pojem" chun ř, čili jangová duše člověka, můžeme v medicínském kontextu pravděpodobně chápat jako všeobecné pojmenování pro duševní funkce jater projevující se prostřednictvím jejich čchi.) Je-li tedy krve jater dostatek, "duše chun má kde přebývat" (jangová čchi jater je dostatečně vázána jinovou krví), orgán jater je v přiměřené míře vyživován krví, a proto i funkce řízení průchodnosti je v normě a játra dokáží udržováním vnitřní průchodnosti regulovat i duševní naladění. Na druhé straně, jestliže krev není v dostatečném množství anebo když ji játra neuschovávají jak je třeba, potom "duše chun ztrácí svoje obydlí" (uvolňuje se nadměrně jangová čchi, neboť jinová krev nemá sílu ji udržet), což se v duševní oblasti projeví např. stavy nespavosti, těžkými sny, lekavostí, apod.

Játra se z hlediska účasti na psychickém životě považují za velice energický orgán; proto jsou obrazně nazývána vrchním velitelem, z něhož vyvěrají úmysly a vycházejí rozhodnutí. Jejich energičnost vyplývá z náchylnosti jater k jangizování se, čili k převážení jangové složky čchi, která - jak víme - je složkou energetičtější. Chorobné stavy jater vyplývající z porušení funkce řízení průchodnosti a uvolněnosti jsou proto často provázené pocity hněvu, podrážděnosti, vznětlivosti apod. Současně platí i obrácená závislost - že totiž zvnějšku přicházející impulzy obdobného charakteru vedou k poruše dané funkce a způsobují buď zahrazování se čchi jater, anebo její přílišné stoupání vzhůru, a tudíž i s tím spojené změny duševního naladění. Proto v čínské medicíně existuje úsloví "játra mají ráda uvolněnost, ale nesnášejí zahrazování a stísňování".

(2) Napomáhání trávícímu procesu

Hlavní úlohu při trávení potravy, tj. její proměny na esenci ťing, hrají slezina a žaludek, ale aby celý tento proces mohl plynule probíhat, je nutná i podpůrná činnost jater, uskutečňující se prostřednictvím jejich funkce řízení prostupnosti a uvolněnosti. Kromě toho se játra spoluúčastní na trávení i prostřednictvím svého sdruženého jangového orgánu - žlučníku.

1) Játra harmonizují stoupání a klesání čchi sleziny a žaludku: slezina je orgán, který řídí produkování vyživující esence a její distribuci po těle; směr pohybu slezinové čchi je vzestupný, a proto i esence se v první fázi pohybuje směrem nahoru do plic (tzv. vzestup čistého, šeng-čching). Žaludek řídí přijímání nezpracované potravy a její rozkládání. Směr pohybu žaludeční čchi se sestupný, a proto spolu s ní klesají dolů i zbytky rozložené stravy (tzv. sestup kalného, ťiang-čuo). Proces trávení - stoupání čistého a klesání kalného - závisí tedy na správné činnosti sleziny a žaludku, ale současně i na tom, jak játra vykonávají svou funkci řízení prostupnosti, neboť ta zabezpečuje podmínky pro bezporuchový chod mechanismu čchi tím, že udržuje vnitřní prostředí dostatečně propustné. (Navíc v rámci pěti prvků-orgánů zde konkrétně jde o vztah ovládání mezi dřevem-játry a zemí-slezinou, kdy "játra zprůchodňují zem".) Pokud v ní dojde k poruše, bude negativně ovlivňovat i zažívací pochody; například jestliže žaludeční čchi v důsledku disharmonie mezi játry a žaludkem nemůže klesat dolů, dochází ke krkání, pocitům tlaku v žaludku, zvracení; při disharmonii mezi játry a slezinou, kdy slezinová čchi nestoupá vzhůru jak by měla, může se objevit nadýmání břicha, průjmy, atd.

2) Játra podporují tvorbu a vylučování žluče. Žlučník je orgán podřízený játrům, v němž se uskladňuje žluč. Žluč podle čínské medicíny vzniká tak, že zbytková čchi jater se přelévá do žlučníku, kde se akumuluje a přeměňuje v žluč. Ta se pak v určitých intervalech vylučuje do tenkého střeva a pomáhá rozkládat potravu. Pro celý popsaný proces je opět nevyhnutelné, aby bylo vnitřní prostředí přiměřeně prostupné; v opačném případě - například jestliže se zahrazuje jaterní čchi v důsledku nedostatečného plnění funkce řízení průchodnosti a uvolněnosti - je blokována tvorba anebo vylučování žluče, což bude mít nepříznivý vliv i na trávicí proces. Chorobné stavy tohoto druhu se projevují bolestmi v boku, hořkostí v ústech, špatným trávením apod.

(3) Zabezpečování podmínek pohybu čchi, krve a tekutin

Čchi, krev i tělesné tekutiny musí v organismu ustavičně cirkulovat. Na jejich pohybu se specializovaně podílejí ostatní orgány cang, avšak játra jim svou funkcí řízení průchodnosti vnitřního prostředí organismu poskytují k tomu potřebné podmínky.

1) Na přiměřené vnitřní průchodnosti závisí i dobrý chod mechanismu čchi; na jeho chodu pak následně závisí i pohyb krve a tekutin. Jestliže játra nedokáží dostatečně zprůchodňovat, v organismu vznikají překážky, které blokují proudění čchi a narušují tím její mechanismus. Dochází ke srážení a stagnaci čchi (čchi-č'), což se projevuje např. pocity nadýmání a rozpínáni v hrudi, prsních bradavkách, žaludku a břiše, anebo v končetinách. Takovéto rozpínání (čang) v důsledku stagnace čchi je ovšem nutno odlišit od otoků (čung) v důsledku stagnace vody; v prvním případě jde o rozpínavé a tvrdé (jangové), často bolestivé otékání nebo nadýmání, zatímco v druhém případě se vytvářejí měkké a vodnaté (jinové), většinou nebolestivé otoky, v nichž po stlačení prstem zůstává chvíli výrazná proláklina.

2) Cirkulace krve je spjata s pohybem čchi, proto se v textech čínské medicíny vyskytuje úsloví "když se hýbe čchi, pak se hýbe i krev; když se čchi zahrazuje, potom se i krev sráží". Pohyb krve je výsledkem součinnosti čchi vícero orgánů - čchi srdce, jež krev popohání a řídí cévní soustavu, čchi plic, jež pomáhá srdci přepravovat krev, a čchi sleziny, jež udržuje obíhající krev v patřičných drahách. Aby však celý tento proces mohl plynule probíhat, opět je nutná i součinnost jater, která mu svou funkcí udržování prostupnosti zabezpečují potřebné podmínky a. prostředí. Pokud v důsledku chorobných poruch játra již nedokáží průchodnost udržet, začne docházet ke srážení krve a různým chorobným stavům z toho vyplývajícím, jako jsou například bodavá bolest v hrudi, menstruační poruchy u žen - bolestivá, nepravidelná, opožděná menstruace, bolesti v podbřišku apod. Když je naopak průchodnost přílišná - např. při silném rozčílení, záchvatu hněvu apod., v pohybu krve i mechanismu čchi vzniká chaos, čchi i krev vystupují prudce vzhůru, a proto tvář rudne, objevují se na ní červené skvrny, oči se podlévají krví, a může dokonce dojít i ke krvácení z horních vývodů (uši, nos, ústa).

3) Oběh, výměnu a vylučování tekutin v těle regulují plíce, slezina a ledviny. Podpůrná úloha jater při tomto procesu spočívá jednak ve zmíněném zabezpečování celkové průchodnosti organismu - jelikož i v případě vody platí, že "když se hýbe čchi, potom se hýbe i voda" -, a jednak i v regulování mechanismu čchi tří zářičů. Horní, střední a spodní zářič, které jednotlivě souvisejí s plícemi, slezinou a ledvinami, se totiž také podílejí na řízení cirkulace tekutin:

"Jestliže horní zářič neřídí, potom voda napadá horní pramen; když neřídí střední zářič, pak voda setrvává v žaludku; jestliže neřídí spodní zářič, potom voda způsobuje nepořádek v stolici a močení. Když čchi tří zářičů řídí jak má, potom cévy a cévky jsou průchodné, a proto i vodní dráhy jsou v pořádku.“

Když tedy játra neplní dostatečně funkci zprůchodňování, čchi tří zářičů se zahrazuie a následně bude stagnovat a zahrazovat se i voda, což nakonec může vést k vytváření hlenů, zadržování vody, vodnatým otokům, břišní vodnatelnosti a podobně. Další akumulace hlenů a jí způsobené zadržování tekutin mohou způsobit zduření uzlin na krku, vytváření uzlin v podkoží, tvrdších útvarů v prsech atd.

"Nejcennější pro dráhy čchi v člověku, je aby byly průchodné. Jsou-li průchodné, potom i tělesné tekutiny volně proudí a rozhodně nemůže vzniknout nemoc ze stagnace hlenů a zadržování vody. Když se však regulace a ovládání naruší, dráhy čchi jsou blokovány a přehrazovány, voda se zahrazuje v hrudi a břiše, sráží se, a proto se vytvářejí hleny.“

Mezi pohybem anebo zahrazováním čchi, krve a vody existuje vzájemná spojitost. Když je zablokováno proudění čchi, stagnuje i voda a krev se sráží; když se sráží krev, zahrazuje dráhy, což vede k ještě většímu blokování proudění čchi a následně i ke stagnaci tekutin. I srážení krve se tudíž může stát příčinou vzniku měkkých vodnatých otoků a jiných chorobných stavů souvisejících s poruchou oběhu tekutin.

(4) Regulování drah čchung-maj a žen-maj

Biologické zvláštnosti žen - menstruace, těhotenství, rození apod. - souvisejí s činností více orgánů, ale zvláště důležitou roli při nich hrají játra; proto se o nich také říká, že "prenatální základ u žen představují játra". Je to z důvodu jejich vztahu k regulování množství krve (která je nevyhnutelná pro chod zmíněných funkcí), a proto, že ženy v důsledku pravidelného krvácení, živení plodu, porodu atd. jsou náchylné trpět nedostatkem krve. Stav jater tudíž ve velké míře určuje celkový zdravotní stav u žen.

Se zmíněnými biologickými funkcemi však dále úzce souvisejí i dráhy čchung-maj a žen-maj (blíže o nich bude v kapitole o drahách oběhu čchi), Čchung-maj reguluje menstruační procesy a i činnost pohlavních orgánů, žen-maj prochází dělohou, plní obdobné úkoly jako čchung-maj a zvlášť důležitá je pro období těhotenství. Oba tyto kanály jsou spojeny s drahou jater a jejich funkčnost závisí i na tom, jak játra udržují či neudržují vnitřní průchodnost. Když je průchodnost nedostatečná, anebo naopak přílišná, změní se propustnost drah čchung-maj a žen-maj, a proto se čchi a krev v nich budou buď zahušťovat a srážet, anebo naopak se neudrží a budou odtékat příliš rychle, což způsobí stav prázdnoty v drahách. Výsledkem těchto poruch jsou různé ženské nemoci, jako poruchy menstruace, bílý výtok, potíže s oplodněním, neplodnost, atd.

2. Játra řídí uschovávání krve (kan ču cchang-süe)

Tato funkce jater se projevuje ve dvou oblastech:

(1) Uschovávání krevní tekutiny

Jedním ze zdrojů tvorby krve je esence z potravy získávaná činností sleziny; část nově vytvořené krve proudí po těle a část z ní se uskladňuje podle čínské medicíny v játrech. Tam jednak vyživuje samotný orgán, a jednak - jsouc jinovou součástí jater - ovládá jangovou čchi jater, aby ta příliš nezmohutněla a nesálala vzhůru; tím současně i zajišťuje podmínky pro to, aby játra mohla správně plnit funkci řízení průchodnosti a uvolněnosti.

(2) Regulování množství krevní tekutiny

Všemi částmi těla protéká určité, relativně stálé množství krve. Její průtok se však v závislosti na různých potřebách organismu může měnit. Při zvýšené tělesné námaze, zrychlených pohybech, anebo i při prudkých citových hnutích se zvyšuje potřeba krve zejména v povrchových částech těla, a játra ji proto vypuzují ve větším množství; když člověk odpočívá a je v klidu, snižuje se i potřeba krve, a část z ní se vrací zpátky do jater, kde se uschovává:

"Když je člověk v pohybu, krev se přepravuje po všech drahách, když je člověk v klidu, tehdy se krev vrací do jater."

Jelikož játra v sobě uschovávají krevní tekutinu a kromě toho i regulují její přitékající a odtékající množství, říká se o nich, že "játra řídí moře krve" (kan ču süe-chaj). Na této jejich funkci závisí vlastně činnost celého těla:

"Játra dostávají krev, a proto (oči) dokáží vidět, nohy dostávají krev, a proto dokáží kráčet, ruce dostávají krev, a proto dokáží svírat, prsty dostávají krev, a proto dokáží uchopit.“

Při chorobné změně funkce uschovávání krve mohou vzniknout dva základní stavy:

1) Nedostatek krve jater (kan-süe pu-cu); v takovémto případě bude nedostatek krve i v ostatních částech organismu, což se projeví různými zdravotními poruchami. Když například oči nemají dostatečný přísun krve, vzniká šeroslepost, rozmazané vidění nebo pocit sucha v očích; nemají-li dostatek krve šlachy, tuhnou a zkracují se, což způsobuje různé poruchy pohybového aparátu; u žen nedostatek jaterní krve vyvolává sníženou menstruaci anebo až její zablokování.

2) Játra neuschovávají krev.(kan pu cchang-süe); v důsledku různých příčin může dojít k tomu, že játra nedokáží udržet krev, což způsobí chaotický pohyb krve i případný výtok v podobě netypických krvácení, jako jsou např. chrlení krve, vykašlávání krve, krvácení z nosu, silná menstruace, atd.

Vztah mezi funkcemi řízení průchodnosti a uschovávání krve: aby játra dokázala řídit průchodnost vnitřního prostředí organismu, musí v sobě uschovávat dostatečné množství krve, neboť jenom tehdy jsou jinová a jangová složka jejich čchi v harmonii; aby játra dokázala uschovávat (a vydávat) potřebné množství krve, krev musí bez překážek volně proudit, což je zase podmíněno přiměřenou vnitřní průchodností.

Průchodnost vůči uschovávání krve se projevuje následovně: pokud je funkce řízení průchodnosti v pořádku, v harmonií je i mechanismus čchi; v takovéto situaci čchi proudí vyrovnaně a spolu s ní proudí bez překážek i krev a může se vracet do jater. V případě chorobné poruchy však dochází k negativnímu ovlivnění tohoto přirozeného procesu. Je to buď v důsledku zahrazení čchi jater a následného srážení a stagnace krve - což je příznakem snížení vnitřní průchodnosti -, anebo příčinou je prudké vystupování jaterní čchi vzhůru, které způsobuje i vzestup krve, a případně i krvácení z horních vývodů; v tomto případě je průchodnost naopak přílišná.

Uschovávání krve se vůči průchodnosti projevuje takto: Když játra mají dostatek krve (jež je jinové povahy), dobře váží i jaterní jang, který by jinak měl tendenci "šlehat" nahoru. Vyvážená jaterní čchi se nebude ani zahrazovat a zahušťovat (jinizovat), a nebude ani příliš rozředěná a stoupající vzhůru (jangová), a proto bude mít sílu udržovat potřebnou prostupnost vnitřku organismu. Nedostatek krve v játrech, z druhé strany, způsobuje disharmonii čchi jater, a jedním z jejich následků je i porucha funkce řízení průchodnosti:

"Když je v játrech krev, potom jsou játra zavlažená a čchi je harmonická; pokud v játrech není krev, potom jsou játra suchá a čchi se zahrazuje.“

Vztah jater k ostatním částem těla

tab. 5.2 Vztah jater k ostatním částem těla

1. Játra řídí šlachy a vazivo (kan ču ťin)

V Nej-ťingu se píše, že játra řídí v těle šlachy a blány (ťin-mo); pojem "ťin" označuje šlachy spojující svaly a klouby, jejichž úkolem je "starat se o svazování kostí a řízení kloubů", zatímco pojem "mo" znamená blány neboli vmezeřené vazivo, šlachy mezi svaly, v tkáni orgánů apod. Jelikož šlachy se podílejí na stahování a uvolňování svalstva, a tím i na pohybu kostí a kloubů čili na celkovém pohybu těla, čínská medicína mluví o tom, že "játra řídí pohyb".

Činnost šlach je podle čínské medicíny podřízena játrům, neboť šlachy dostávají výživu od jaterní čchi:

"Čchi potravy vstupuje do žaludku, její esence se rozptyluje do jater, a (odtud) hutná a výživná čchi jde do šlach.“

Pokud jsou játra v dobrém stavu, mají dostatek krve a harmonickou čchi, a tehdy jsou i šlachy a vazivo vláčné a pružné, což tělu dává živou a přirozenou pohyblivost. Na druhé straně, chorobné změny v játrech často nepříznivě ovlivňují funkčnost šlach a vyvolávají různá onemocnění s tím spojená. Například při nedostatku krve v játrech ani šlachy nemají potřebnou výživu, což způsobuje celkovou ochablost, dřevěnění údů, potíže s ohýbáním končetin, chvění rukou a nohou. Při horečnatých onemocněních, kdy tzv. horká škodlivost (že-sie) způsobí vyčerpání tekutin i úbytek krve (a současně tak podnítí nárůst jaterního jangu), šlachy zůstávají bez výživy, což může vést až k náhlým křečovitým záchvatům - zkroucení končetin, ztuhlosti šíje, zatínání čelistí, napružení páteře apod. Chorobné stavy tohoto druhu čínská medicína řadí k tzv. větrným syndromům (feng-čeng), způsobeným vnitřním větrem, který je vyvolaný disharmonií čchi jater:

"Všechny větrné (nemoci) provázené třesením a závratěmi souvisejí s játry ... Všechna náhlá ztuhnutí a napružení souvisejí s větrem.“

V souvislosti s funkcí řízení šlach se o játrech dále říká, že jsou "zdrojem odolnosti vůči únavě" (pchi-ťi č' pen). Vitalita pohybů totiž závisí na stavu šlach, a ten je pak podmíněn přísunem živin z jater. Proto mají-li játra dostatek krve, a šlachy jsou tudíž dobře zásobovány výživou, organismus je pohybově vysoce výkonný a nepodléhá snadno únavě. Při nedostatku krve jater nastává samozřejmě opačná situace; snížený přísun krve vede k oslabení funkčnosti šlach a člověk se v důsledku toho rychleji unavuje. I únava a zhoršení pohyblivosti ve stáří souvisejí s tím, že s postupujícím věkem se oslabuje čchi a krev jater, a proto už ani šlachy si neudrží svou původní sílu a kvalitu:

"Ve věku sedmkrát osm roků je čchi jater slabá, a proto už ani šlachy se nedokáží pohybovat (jako předtím).“

2. Kondice jater se projevuje na nehtech (kan chua caj čao)

Podle čínské medicíny nehty jsou "zbytkem šlach", jsou vnějším pokračováním stejného materiálu, z jakého jsou v těle tvořeny šlachy. Z toho je tudíž zřejmé, že i jejich stav závisí na pravidelném přísunu krve z jater. Když je ten zabezpečen (tím, že játra dobře vykonávají všechny svoje funkce), nehty jsou pevné, hladké, lesklé, a mají červenou barvu. V případě, že játra v důsledku chorobné poruchy nemají dostatek krve, změní se i kvalita a vzhled nehtů: jsou lámavé, křehké, vysušené, bezbarvé. Díky spojitosti mezi vzhledem nehtů a stavem jater je tuto znalost do jisté míry možné využít i při určování diagnózy.

3. Vývodem jater jsou oči (kan kchaj-čchiao jü mu)

V souvislosti s charakteristickými vlastnostmi očí - funkce vidění, průzračnost, pohyblivost atd. - se někdy o očích říká, že jsou vlastně jediným jangovým místem jinak jinové masy lidského organismu. Vzhledem k této své výjimečnosti jsou spojeny s celým tělem:

"Všechna čchi a krev dvanácti drah a třistašedesátipěti spojnic stoupá vzhůru do tváře a prochází dutinami vývodů; její jangová esence prochází očima a dává jim vidět.“

Ještě těsnější je spojitost mezi očima a čchi vnitřních orgánů:

„Esenciální čchi pěti cangů a šesti fu se shromažduje v očích a vytváří jejich podstatu. (Oční) jamky naplněné esencí se stávají očima: esence kostí tvoří zorničky, esence šlach tvoří duhovky, esence krve tvoří vlásečnice, esence čchi těchto jamek vytváří bělmo, a esence masa tvoří víčka. Spojením směsi esencí šlach, kostí, krve a čchi s cévami se vytváří (oční) systém.“

Esencemi kostí, šlach, krve, čchi a masa v uvedené citaci je míněna čchi pěti orgánů cang řídících příslušné části těla. Čchi každého z cangů se shromažďuje v určitých zónách oka, které jsou podle svého okrouhlého tvaru nazývány pěti kolečky (wu-lun). Zornička se nazývá vodní kolečko (šuej-lun), neboť je tvořena z čchi ledvin, které řídí vodu; duhovka se nazývá větrné kolečko (feng-lun), neboť je vytvářena z čchi jater, která řídí vnitřní vítr; oční koutek se nazývá krevní kolečko (süe-lun), neboť je tvořen z čchi srdce, které řídí krev; oční bělmo se nazývá čchiové kolečko (čchi-lun), neboť je tvořeno z čchi plic, která řídí čchi; víčka se nazývají masové kolečko (žou-lun), neboť jsou tvořena z čchi sleziny, která řídí maso.

Nejtěsnější spojení však oči mají s játry, pro něž představují vnější vývod jejich energie:

"Čchi jater prochází očima, a proto když jsou játra v harmonii, potom oči dokáží rozpoznávat patero barev.“

Kromě toho, z dráhy jater vede odbočka ke spoji (očnímu nervu) mezi zadní stranou oční koule a mozkem, a touto cestou přichází k očím i výživa z krve jater nutná pro jejich činnost. Stav jater proto rozhodující měrou ovlivňuje i kvalitu zraku a různé oční nemoci jsou často způsobeny právě chorobnými poruchami jater. Nedostatek jaterní krve např. způsobuje rozmazané vidění anebo šeroslepost; vyčerpání jin jater se projevuje pocitem suchých očí a oslabením zraku; sálání jaterního ohně může vést k zákalu, rohovky a zánětu očí s bolestivými otoky; prudké stoupání jaterního jangu vyvolává závratě a mžitky před očima; hýbání se jaterního větru může vyvolat šilhání, křečovité zešikmení očí anebo obracení očí v sloup; přítomnost vlhké horkosti v játrech a žlučníku způsobuje zežloutnutí očí. Z uvedených souvislostí je zřejmé: že u mnoha očních nemocí je možné hledat jejich příčinu ve stavu jater a že při jejich léčení je zároveň nutné léčit i játra.

Vztah jater k pěti citům a pěti tekutinám

1. Citem jater je hněv (nu wej kan č' č')

Hněv je velice silné citové hnutí vyvolávající disharmonii mechanismu čchi. Podněcuje především jangovou složku čchi, která sílí, a proto ve shodě s vlastnostmi jangu vystupuje vzhůru a část z ní i emituje z těla ven. Spolu s čchi stoupá vzhůru i krev, což vede k překrvování horní poloviny těla, zejména hlavy a očí - tvář rudne, oči se podlévají krví, atd. Při silných záchvatech hněvu může dojít až ke ztrátě vědomí či jiným jeho poruchám. Zde se jedná o projevy přílišné průchodnosti vyvolané silným tlakem jangové čchi jakožto následku emocí hněvu; takovéto stavy postihují především játra, neboť ony řídí stoupání čchi v těle i vnitřní prostupnost. Kromě toho se obdobný proces může vyvíjet i z opačné strany; vnitřní disharmonie čchi jater totiž předurčuje takové duševní naladění, které bude zvlášť náchylné k pocitům hněvu a citlivé na podněty je vyvolávající. Je to tehdy, kdy játra nemají dostatek krve, protože v takovém případě nedokáží ovládat jangovou energii, která vystupuje nahoru a zvyšuje vnitřní průchodnost těla. Člověk pociťuje tuto disharmonii jako vnitřní podrážděnost a nervozitu se zvýšenou vnímavostí na dráždivé impulzy přicházející zvenčí a vyvolávající hněv. Kvůli zmíněnému vztahu mezi játry a emocemi hněvu se v čínské medicíně říká, že "léčit hněv je obtížné; vyléčit jej možno jenom tehdy, zharmonizují-li se játra".

2. Tekutinou jater jsou slzy (lej wej kan č' jie)

Slzy vytékají z očí, jež jsou vnějším vývodem jater. V normální situaci slzy zvlhčují prostředí očí, pomáhají ho udržovat čisté a zbavovat se případných vniklých nečistot. Při chorobných poruchách jater však může docházet i k některým anomáliím ve vylučování slz. Například nedostatek jinové krve v játrech způsobuje sníženou tvorbu slz a následný pocit sucha v očích; vlhká horkost v dráze jater vyvolává zvýšené slzení za větrného počasí, atd.

Další charakteristiky jater

1. Játra mají ráda pronikání a nesnáší zahrazováni a stísňování (kan si tchiao-ta er e i-jü)

Základní vlastnosti jater vyplývají z jejich příslušnosti k prvku dřevo. Podobně jako v přírodě k němu patřící rostlinstvo nebo vítr, tak i čchi jater v těle má potřebu a přirozenost pronikat, dostávat se do všech míst, mít volný přístup. Jenom v takovém volně průchozím prostředí může patřičně rozvíjet své funkce. Nejsou-li tyto podmínky splněny, čchi jater se začne zahrazovat, srážet, a vznikají stavy pociťované jako chorobné - pocity plnosti a tlaku v hrudi, rozpínavé bolesti pod žebry, stísněnost a neradostné nálady apod. Když je naopak pronikání jaterní čchi příliš důrazné (v důsledku jejího přejangizování), objevuje se podrážděnost, hněvivost, závratě, rozpínavé bolesti hlavy, atd. Tato charakteristika jater tudíž očividně souvisí s funkcí řízení vnitřní průchodnosti.

2. Játra mají tělo jinové, ale funkčně jsou jangová (kan tchi jin er jungjang)

Tímto spojením čínská medicína vyjadřuje jistou zvláštnost jater, že totiž jsou sice orgánem jinovým, ale některé jejich funkce jsou výrazně jangového charakteru.

"Jinové tělo" označuje dvě skutečnosti: jednak že samotný orgán jater je jinový (hutný, plný), přináležející k pěti jinovým orgánům cang, a jednak že v sobě uschovává krev, která je rovněž jinové povahy.

"Jangová funkčnost" pojmenovává také dvě charakteristiky. Jednou je povaha funkcí jater - játra řídí průchodnost, vzestupné pohyby, pohyb, uvolněnost, což jsou všechno z jinjangového hlediska vlastnosti jangové. Druhá se týká chorobných změn postihujících játra, a jejich náklonnosti k jistému typu chorobných poruch - u nich totiž snadno dochází ke zvednutí se tzv. vnitřního větru (nej-feng). Proto onemocnění jater se často projevují stavy, které se nazývají "jang jater sálá vzhůru" (kan-jang šang-kchang), anebo "jaterní vítr se uvnitř pohybuje" (kan-feng nej-tung); jejich příznaky jsou např. závratě, mžitky před očima, zarudnutí očí a tváře, hučení v uších, nespavost a těžké sny, podrážděnost, třesení se končetin nebo celého těla, atd. Taky to jsou jevy jangového charakteru. Při léčbě jater jsou v důsledku této jejich povahy proto často používány metody jako rozhojňování jaterní čchi" (c´-jang kan-jin), "zchlazování jater" (liang-kan), "vypouštění jater" (sie-kan), a podobně.

3. Játra jsou tvrdý orgán, jejich čchi se snadno vzněcuje a proudí do protisměru

Označení jater jako tvrdého, pevného orgánu (kang-cang) souvisí opět s jejich povahou - čchi jater je vznětlivá a snadno se rozbouří, což se promítá jednak v psychice jako náklonnost k prudkosti, tvrdosti až panovačnosti, energickému chování (proto se říká, že "játra jsou vrchní velitel, z nich vyvěrají rozhodnutí a úmysly"), a jednak i v prudké povaze chorobných stavů spojených s játry, jako jsou náhlé mdloby, křečovité záchvaty, třesení se končetin nebo celého těla, apod. Důraznost jaterní čchi nejednou vede k tomu, že blokuje proudění čchi jiných orgánů (zejména sleziny a žaludku) anebo jej i obrací do protisměru:

" ... jejich čchi je neobyčejně prudká, vznětlivá a podněcující hněv; proto nemoci jí způsobené jsou často spojeny s obrácením (toku čchi) do protisměru.“

4. Čchi jater je spjata s čchi jara

Játra patří k prvku dřevo a ročním obdobím tohoto prvku je jaro. Proto jarní podnebí nejvíce ovlivňuje čchi jater a způsobuje, že játra na jaře jsou nejaktivnější mezi všemi orgány. Těmto přírodním zákonitostem se člověk v zájmu svého zdraví má přizpůsobit tím, že v sobě vytváří atmosféru - svým chováním a životosprávou, která odpovídá charakteru jarního období; pak nehrozí nebezpečí, že by si přivodil porušení rovnováhy čchi jater a z toho vyplývající další následky:

"Tři jarní měsíce" se zvou ,rozvíjení nového a odstraňování starého'. V tomto období všude v přírodě raší výhonky nového života a vše začíná bujet a rozkvétat. Na jaře lidé mají chodit spávat s příchodem noci a časněji vstávat. S rozpuštěnými vlasy a uvolněným oděvem se často mají pozvolnými kroky procházet po dvoře, aby se cítili příjemně a spokojeně. Je třeba, aby chránili život a neničili jej, aby byli velkorysí a ne haštěřiví, uznalí a ne trestuchtiví, neboť tak to odpovídá atmosféře jarní čchi a taková je cesta pěstování života v jarním období. Kdo se jí protiví, poškozuje si játra, a v létě u něj může proto dojít k chorobným změnám chladné povahy, neboť si nevytvořil dostatečné podmínky pro nárůst letní čchi."

V rámci prvku dřevo jsou játra spojena s celou řadou dalších činitelů spadajících pod tento prvek, jako jsou východ, modrá a zelená barva, kyselá chuť, atd.

„Východ rodí vítr, vítr rodí dřevo, dřevo rodí kyselost, kyselost rodí játra, játra rodí šlachy a vazivo, šlachy a vazivo rodí srdce, a játra řídí oči. Na nebesích (východ) představuje tajemnou hlubinu počátku, v člověku chápání principu Cesty, na zemi princip ustavičných proměn. Proměny rodí (potravu) pěti chutí, chápání principu Cesty rodí poznání, a tajemná hlubina počátku rodí ducha šen. Šen na nebesích představuje vítr, na zemi rostlinstvo, v těle šlachy a vazivo, z orgánů cang játra, z barev azurovou, z pěti tónů tón ťüe, ze zvuků křik, při rozrušení zatinání pěstí, z vývodů oči, z chutí kyselou, z emocí hněv.“

5. Důsledky tvaru a umístění orgánu jater

" Když jsou játra malá, potom je (jejich čchi) vyrovnaná, a nemohou vzniknout nemoci spojené s bolestmi pod žebry. Jsou-li játra velká, tlačí na žaludek, a tím i na hltan; jelikož hltan je stísňován, dochází k jeho zahrazování, a kromě toho jsou cítit i bolesti pod žebry.

Když jsou játra umístěna vysoko, nahoře sahají až k žaludečnímu vchodu a jsou přitlačena na žebra, což vyvolává dušnost. Jsou-li játra umístěna nízko, tlačí na žaludek a pod žebry se vytváří prázdný prostor; jelikož je tam prázdný prostor, toto místo snadno napadají škodlivé činitele.

Když je orgán jater pevný, potom je (jeho čchi) vyrovnaná a jen stěží jí může ublížit nějaká škodlivost. Je-li orgán jater křehký, často dochází k nemocem zažívání a játra jsou málo odolná vůči škodlivým činitelům.
Když jsou játra umístěna ve správné poloze, (jejich čchi) je harmonická, a jenom stěží jí mohou ublížit škodlivé činitele. Jsou-li játra našikmo, potom je cítit bolest pod žebry.“

Chorobné procesy u jater

Rovněž u jater jsou chorobné procesy pro čínskou medicínu procesy narušení rovnováhy jin-jangu a čchi-süe. Játra jsou orgánem, který odpovídá za uchovávání a regulování množství krve v těle, vytváří funkčně propojený systém se žlučníkem a dále je propojen se šlachami, očima a nehty. Hlavními funkcemi jater jsou udržovat vnitřní průchodnost organismu, udržovat emoční rozkmit v přiměřeném rozmezí, podporovat slezinu a žaludek při trávení potravy a řídit pohyby šlach. Po stránce patologické je pro čchi jater typické, že má sklon se roznítit, tlačit se do protisměru'nebo se zahušťovat a stísňovat. Jin nebo krev jater, kromě toho, že svlažuje a vyživuje organismus, má za úkol ovládat jaterní jang, a tím i pomáhat mu udržovat plynulost chodu mechanismu čchi, a dále vyživovat oči a šlachy a zabezpečit správný výkon jejich funkcí.

Celkově tedy platí, že funkce jater se týkají čchi, krve, tělních tekutin, šlach, a zejména udržování vnitřní průchodnosti. Pro chorobné procesy jater jsou charakteristické změny propustnosti, a to směrem k nadměrnosti, nedostatečnosti resp. vytváření překážek, dále oslabení schopnosti krve jater vyživovat, svlažovat a ovládat jang. Jang nebo čchi jater má sklon dostávat se do nadbytku, jin a krev trpí spíše nedostatkem.

(1) Disharmonie jangu a čchi jater

Nejčastějšími syndromy v rámci tohoto chorobného procesu bývají předimenzovanost jangové čchi, zatímco prázdnota čchi nebo jangu jater je poměrně zřídkavá. Protože stavy nárůstu jaterního jangu jsou důsledkem oslabení jin tohoto orgánu, popsány budou v dalším odstavci, týkajícím se disharmonie jin jater. Co se týče vlastních chorobných poruch jaterní čchi, k nim patří stísňování a zauzlování se čchi, vodorovný protichůdný pohyb čchi a šlehání jaterního ohně.

1. Stísňování a zauzlováni se jaterní čchi

Chorobný proces stísňováni a zauzlování se čchi jater (kan-čchi jü-ťie) se nazývá i stísňování jater a stagnace čchi (han-jü čchi-č'). Znamená nedostatečné vykonávání funkce řízení průchodnosti resp. překážky pro její výkon způsobované stagnací čchi. Tato chorobná porucha je těsně spjatá s psychikou a za její hlavní příčinu jsou považovány emoční stavy - podléhání hněvu nebo depresím a negativismu. Častější bývá u žen (neboť jsou jinové povahy; u mužů vznikají spíše stavy přílišné průchodnosti), a to zejména v období přechodu, kdy je provázena psychickou labilitou.

Stagnace čchi způsobuje lokální hromadění se čchi, což se projevuje nadýmáním a bolestmi v podžebří resp. na pravé straně žeber; jelikož čchi je generálem krve, spolu s ní stagnuje i krev, a to vyvolává bodavé bolesti. Pokud se do stagnující čchi-süe přimísí i hleny, dochází ke vzniku hrudkovitých útvarů. Zauzlování se čchi v horních úsecích dráhy vyvolává zduření uzlin na hrdle, ve středních úsecích způsobuje bolestivé otékání v prsou a ve spodní části bolesti v podbřišku, otékáni šourku, bolestivou menstruaci a zablokování menstruace. Jelikož dřevo překonává zem, stísnění čchi jater se může přenést i na slezinu resp. žaludek a může blokovat jejich funkce; příznaky jsou tlak pod žebry, pocit plnosti v žaludku a břiše, krkání, nechutenství. Posledně zmíněný proces ovšem může probíhat i v opačné posloupnosti, že totiž v důsledku obklíčení sleziny hleny se zablokuje i stoupavý a klesavý pohyb mechanismu čchi, a to bude zatlačovat čchi jater do defenzívy; tehdy se k příznakům jejího stísnění přidružují i příznaky vlhkosti ve slezině, jako jsou nechutenství, řídká stolice, nadýmání, olejovitý povlak na jazyku či snížení příjmu stravy.
 

obr. 5.1 Schéma chorobných procesů ze zauzlení se čchi jater

2. Příčný protichůdný pohyb čchi jater

Tento chorobný proces, kan-čchi cheng-ni, je vlastně možným vyústěním předešlého. Když se čchi jater zahustí a stagnuje, po ose "dřevo potlačuje zem" přenáší se negativní účinek její stagnace i na slezinu a žaludek. Postihne-li žaludek, brání sestupu jeho čchi, pročež se ta obrací do protisměru a způsobuje škytání, výstup kyselých šťáv, zvracení a bolesti žaludku; pokud potlačuje slezinu, snižuje se její schopnost přeměňovat a přepravovat, takže dochází k bolestem břicha a průjmu, jež se mohou objevovat a mizet i v závislosti na psychickém rozpoložení. Děje-li se potlačování pod vlivem prudkého rozbouření se jaterní čchi (např. hněvem), může dojít až ke zvracení krve, krvácení z nosu nebo náhlé silné menstruaci.

obr. 5.2 Schéma chorobných proces z příčného pohybu čchi jater

3. Vyšlehování jaterního ohně

Proces vyšlehování jaterního ohně (kan-chuo šang-jen) je povahy plné. Jeho příčinami jsou vznícení se ohně ze zahuštění jaterní čchi, rozbouření čchi silným hněvem nebo nárůst ohně jater a srdce jakožto následku emočních zranění. Když dojde k tomuto stavu, jangová čchi stoupá vzhůru, a proto se objevují rozpínavé nebo pulzující bolesti hlavy a závratě, šumění v uších či náhlá ztráta sluchu, zrudnutí tváře a očí, hořká chuť v ústech a sucho v krku, podrážděnost a hněvivost. Když oheň napadá plíce, objevuje se kašel provázený bolestmi v hrudním koši, zrudnutí obličeje a sucho v krku. Oheň dále vysušuje tělní tekutiny, a tím podněcuje nárůst vnitřní horkosti z prázdnoty jin; jestliže se tato kombinovaná horkost dále stupňuje, začne spalovat krevní vlásečnice v plicích resp. v žaludku, a proto dochází k vykašlávání krve, zvracení krve, krvácení z nosu. Vysušení jin vlastního orgánu jater - dítěte vede k vysílení jin orgánu matky-ledvin, v důsledku čehož se přidružují symptomy jako závratě, sucho v ústech, ochablost v kolenou a bedrech, horkost pěti srdcí apod. Rozhoří-li se jaterní oheň ještě více, napadá šlachy a vyvolává vnitřní vítr, projevující se třesem končetin nebo až akutními spastickými stavy spojenými se ztrátou vědomí.

obr. 5.3 Schéma chorobných procesů ze šlehání jaterního ohně

(2) Disharmonie jin a krve jater

Charakteristickým znamením těchto chorobných procesů je vyčerpanost a nedostatek jinových esencí. Prázdnotou jin jater (kan-jin-sü) jsou označovány stavy, kdy krev jater nedostatečně svlažuje a vyživuje organismus, nebo když nedokáže ovládat jang, takže dochází ke vzniku vnitřní horkosti; obvykle se vyvíjí ze stavu prázdnoty krve jater (kan-süe-sü) způsobeného nedostatkem krve. Dalšími syndromy z tohoto okruhu jsou vzestup jaterního jangu a vznik jaterního větru.

1. Prázdnota a vyčerpanost krve jater

Příčinami prázdnoty a vyčerpanosti jaterní krve (kan-süe sü-kchuej) jsou velká ztráta krve, oslabení krve vleklou nemocí a nedostatečná tvorba krve v důsledku oslabení sleziny a žaludku. Typickými příznaky chorobných procesů z prázdnoty krve jater jsou bledá nebo žlutavá barva obličeje, hubnutí, pocit sucha v očích, šeroslepost, rozostřené vidění, mžitky před očima, hučení v uších, dřevěnění končetin, snížená menstruace, vybledlé rty atd. Stav kan-süe-sü znamená zhoršení vyživujících vlastností krve jater; postihne-li šlachy, dochází ke dřevěnění či znecitlivění končetin
a potížím s jejich ohýbáním; když se nedostává krve hlavě a očím, objevují se mžitky před očima, závratě, šeroslepost a pocit sucha v očích; nárůst sucha z nedostatku jinové krve "probouzí" vítr, což se projevuje svěděním nebo i vnitřním větrem z prázdnoty, který způsobuje škubání svalstva nebo až epileptické záchvaty.

obr. 5.4 Schéma chorobných procesů z prázdnoty krve jater

2. Vzestup jaterního jangu

Chorobný proces vzestupu jaterního jangu (kan-jang šang-kchang) se spouští tehdy, když játra nemají dostatek jin, takže jejich jang začne vyprchávat a vznášet se směrem vzhůru, případně když emoční zranění způsobí nárůst ohně, který stravuje jin jater a vyvolává její prázdnotu, což nakonec rovněž rezultuje do vzestupu jaterního jangu. Příčinou prázdnoty jin jater a následného stoupání jejich jangu může mimoto být i předchozí prázdnota jin ledvin, čili stav, kdy "voda nesvlažuje dřevo". Vzestup jangu do hlavy se projevuje závratěmi, zrudnutím očí a obličeje, citovou labilitou, bolestmi hlavy (které jsou méně výrazné než u syndromu šlehání jaterního ohně), šuměním v uších (rovněž slabším než v případě šlehání ohně a připomínajícím cvrlikání cikád). Jelikož stoupání jangu jater je často spojeno s prázdnotou jin ledvin, mohou se přidružit i příznaky jako pocit ochablosti dolních končetin a bolesti v kříži.

obr. 5.5 Schéma chorobných procesů ze vzestupu jangu jater

3. Pohyb jaterního větru

Vnitřní pohyb jaterního větru (kan-feng nej-tung) je chorobný proces, jenž vyplývá z poruch jaterní krve a postihuje zejména šlachy. Jinová krev jater je dodavatelem vláhy a výživy šlachám; při jejím nedostatku tudíž dochází k "podvýživě" šlach, ty se zkracují, tuhnou a vysušují, a způsobují škubavé pohyby či třes končetin, hlavy apod. Příčinami, které vedou ke stavu poškození jaterní krve a následnému pohybu jaterního větru, jsou: akumulace horké škodlivosti v dráze jater a jí způsobené spalování jinových esencí; nadměrné vystupování jaterního jangu; akumulace ohně z emočních zranění nebo přemíry aktivit lao; nárůst ohně v důsledku častého hněvu. Typickými příznaky daného procesu jsou závratě, bolesti hlavy, třes končetin, svalové křeče, ochrnutí, náhlá ztráta vědomí, obrna lícního svalu.

(3) Některé časté chorobné poruchy u jater

Závratě (süan-jün): projevují se ztrácením rovnováhy a pocitem, jako by se okolní svět otáčel; jejich příčinou je většinou stoupavý pohyb jangu do hlavy v důsledku prázdnoty jin jater.

Zatmívání před očima (mu-chua): projevuje se nárazovým rozostřením vidění nebo až tmou před očima; dochází k němu z toho důvodu, že játra nemají dostatek krve, takže ani k očím, jež jsou vývodem jater, se nedostává potřebné množství čchi-süe, a tím přicházejí o výživu nutnou k zabezpečení jejich funkčnosti.

Hučení v uších (er-ming): ohlašuje se vnímáním zvuku připomínajícího hučení příboje; příčinami jsou stoupající oheň vzniklý z dlouhodobě stagnující a stísněné čchi v důsledku emoční nevyváženosti nebo vznícení se ohně jater a žlučníku při prudkých výbuších hněvu. Zahrazení drah těchto orgánů může vést až k ohluchnutí.

Žloutenka (chuang-tan): kromě již zmíněného postižení sleziny, žloutenka může být vyvolána i zablokováním jater a žlučníku horkou vlhkostí, která brání obvyklé sekreci žluče a vytlačuje žluč do krve.

Rozpínavé bolesti na temeni, v prsou, pod žebry, v podbřišku a v šourku: všechny tyto oblasti těla souvisejí s dráhou jater; když v ní dojde ke stagnaci a zahrazování se čchi, krve nebo patogenních hlenů tchan, snížená průchodnost se projeví otékavými bolestmi na zmíněných místech nebo tvorbou hrudkovitých útvarů. Pokud se ke stagnaci přidruží výstup ohně, bolesti na temeni se ještě více stupňují.

Potíže s ohýbáním končetin, svalové křeče: jsou vyvolávány sníženým přísunem živin v důsledku nedostatku jaterní krve.

Dřevěnění končetin (s'-č' ma-mu): podobně jako u předcházející poruchy i zde je příčinou nedostatek krve jater, která pak nevyživuje patřičně svalstvo ani cévy a dráhy ťing-maj, mimo to však může být vyvoláno i bloky hlenů ve spojnicích luo-maj, související s oslabením zprůchodňovací funkce jater.

Podrážděnost a hněvivost (i-cao i-nu): játra jsou tzv. tvrdý orgán, jejich čchi je značně vznětlivá a souvisí s emocemi hněvu. Hněv je reakcí na stagnaci čchi a snahou o její opětovné rozproudění, nebo jej podněcuje nárůst ohně jater či silné vystupování jaterního jangu.

Související:

Tradiční čínská medicína v souvislostech