Tradiční čínská medicína v souvislostech - 4.díl (tlusté střevo)

TČM  a hlavní orgány v lidském těle, jejich funkce, význam a důsledky jejich nevyrovnanosti z hlediska nevyrovnanosti energií, emocí a vnějších vlivů

Čerpáno z knihy „Klasická čínská medicína - základy teorie“ od pana Vladimíra Anda, který napsal celý soubor těchto knih v dílech „I až V“.

Pokud budete schopni tyto díly sehnat, vřele doporučujeme s ohledem na srozumitelnost jazyka a formu celého díla. Investice do tohoto díla je velice rozumné rozhodnutí, jak pro každého z Vás kdo to budete studovat, ale i pro Vaše blízké, kterým budete moci poradit a podle potřeby i pomoc myšlenkou, slovem či skutkem….

Funkce Tlustého střeva podle TČM

Tlusté střevo (ta-čchang) představuje poslední úsek zažívacího traktu; jeho horní konec je spojený tzv. brankou s tenkým střevem, spodní část vyústuje konečníkem (kang-men) ven z těla. Tlusté střevo se dále rozděluje na vratné střevo (chuej-čchang) čili výstupní část tlustého střeva, široké střevo (kuang-čchang)a přímé střevo (č'-čchang) zakončené konečníkem:

„Vratné střevo je tam, kde se skládá a obrací zpátky, široké střevo je ještě více rozšířená část vratného střeva a přímé střevo je posledním úsekem vratného střeva; dole je spojeno s konečníkem, jenž představuje zadní jinový (otvor) zažívacího traktu, a jinak je nazýván i pcho-men, brána odpadků. Toto všechno tvoří tlusté střevo.“

Kniha Nan-ťing podává takovýto anatomický popis tlustého střeva:

„Tlusté střevo váží dva ťiny a dvanáct liangů. Je dlouhé dva sáhy a jednu stopu, obvod má čtyři palce a průměr jeden palec. Otáčí se napravo od pupku v šestnácti záhybech, naplněno pojme do sebe jeden tou stravy a sedm a půl šengů vody.“

Tab. 4.1. Funkce tlustého střeva

1. Řídí přepravu kalů (ču čchuan-tao cao-pcho)

Rozložené kašovité zbytky stravy sestupují z tenkého střeva do tlustého střeva, v němž probíhá další vstřebávání, čímž se zahušťuje a je vytvářena stolice. Stolicí odchází z těla ta část přeměněné a zužitkované stravy, kterou již tělo nepotřebuje a ani neumí zpracovat. To je smysl charakteristiky "tlusté střevo je správce nad stokami; z něho odchází to, co se proměnilo". Na vylučování stolice se vedle tlustého střeva podílejí i plíce, a to konkrétně svou funkcí řízení sestupu čchi v těle. Díky klesavému pohybu čchi zajišťovanému plícemi může probíhat sestup i v jejich jangovém sdruženém orgánu - tlustém střevě.

Z popisovaných vlastností tlustého střeva vyplývá, že jeho onemocnění se promítá především do různých poruch vyměšování stolice. Když střevo např. nepřepravuje jak by mělo, dochází k zácpě, anebo naopak k průjmům; při chladu a prázdnotě v tlustém střevě je slyšet kručení v břiše, dostavují se bolesti břicha a průjmy; při plnosti a horkosti se stolice příliš zahušťuje a vysušuje, a proto dochází k zácpě; vlhká horkost způsobuje bolesti břicha a srážení krve ve stolici, atd. Spojitost mezi tlustým střevem a plícemi kromě toho může vést k tomu, že při nedostatečné průchodnosti stolice dochází k pocitům dušnosti v hrudi, kašli apod.   

"Tlusté střevo je otvorem jin ledvin, dohlíží na přepravu, přijímá věci od sleziny a žaludku a je ve vztahu povrch-nitro s kovem plic. Proto jestliže je čchi plic prázdná, tlusté střevo pak jakoby visí dolů, a také (jeho) čchi se propadává; když střevo má málo tekutin, pak vysychají i plíce, v důsledku čehož je nos suchý a dýchání je velice sevřené. Nahoře je (tlusté střevo) spojeno s tenkým střevem a dole je propojeno s konečníkem; je branou vší vypouštěné čchi. Jestliže vstupní brána (chrup) jednou ztratí svou funkčnost, všechny orgány cang se dostávají do potíží.“

2. Tlusté střevo řídí tělesné tekutiny (ta-čchang ču ťin)

Vstřebávání v tlustém střevě se týká hlavně tekutin; jejich ubýváním tzv. procesem vysušování (cao-chua), se kašovitá hmota trávené stravy zahušťuje a proměňuje v stolici. Tlusté střevo tudíž má vliv i na stav tekutin v organismu, a jeho onemocnění proto nejednou vede i k poruchám množství, cirkulace a kvality tělesných tekutin. Když je v tomto orgánu chlad a prázdnota, vstřebávání vody je nedostatečné (chybí transformační síla jangu), a z toho důvodu vznikají průjmy, kručení v břiše, bolesti břicha; při horkosti v tlustém střevě dochází k vysušování jeho vnitřního prostředí, nedostatečnému zvlhčování, v důsledku čehož se stolice stává suchou a hrudkovitou.   

"Tlusté střevo řídí celkovou suchost; má rádo vlhkost a nesnáší sucho. Chlad v něm způsobuje průjmy, horkost zase zácpu, při úplavici je bolestivé nutkání na stolici, vznikají hemeroidy a v stolici se objevuje krev. (Tlusté střevo) je spojeno vztahem povrch-nitro s plícemi, a proto jeho nemoci jsou většinou léčeny metodami na léčení plic; stejně jako žaludek má jangmingovou dráhu, a proto se při jeho léčbě často vypomáhá i metodami na léčení žaludku.“

Chorobné procesy u tlustého střeva

S tlustým střevem je spojená závěrečná fáze trávicího procesu, v níž se vstřebávají zbytky tekutin, stolice se zahušťuje a následně je vylučována mimo tělo. Ve vztahu povrch-nitro je tlusté střevo funkčně propojeno s plícemi. Chorobné poruchy v něm souvisejí většinou s trávicími funkcemi a jsou ovlivňovány i stavem žaludku resp. plic.

1. Vlhká horkost v tlustém střevu

Vlhké a horké prostředí v tlustém střevu (ta-čchang š´-že) vzniká tehdy, vznikla-li obdobná disharmonie v žaludku - např. nevyvážeností stravy či nadměrným požíváním alkoholu - nebo v tenkém střevu, a pak se přesunula do tlustého střeva, případně bylo-li střevo přímo napadeno vnější škodlivostí dané povahy. Typickými příznaky tohoto stavu jsou bolesti břicha, slizká nebo krvavá stolice, pocit nedostatečného vyprázdnění po stolici, vodnatá stolice s pálením v konečníku, hemoroidy; pokud je příčinou vnější činitel, např. v letním období, objevují se i závratě, tlak v hrudi, nevolnost a zvracení. Zablokování cirkulace vyživující čchi vlhkou horkostí může způsobit vznik otoků nebo až střevní absces.

2. Zauzlení horkosti v tlustém střevu

Na rozdíl od předcházejícího procesu, s nímž má společnou plnou povahu, zauzlení horkosti v tlustém střevu (ta-čchang ťie-že) zvyšuje suchost prostředí daného orgánu. Proto vedle společných příznaků, jako jsou bolesti břicha, pálení v konečníku, horečky a neklid apod., se při něm objevují sucho v krku a dychtivá žízeň, ztvrdnutí břicha, zácpa, zrudnutí moči a snížení jejího objemu. Tento chorobný proces vzniká v důsledku přítomnosti ohně v těle, z nadměrné konzumace pálivých pokrmů nebo z přesouvání se horkosti z plic do střeva.

3. Vyčerpanost tekutin v tlustém střevu

Stav vyčerpanosti tekutin tlustého střeva (ta-čchang ťin-kchuej) bývá následkem horečnatých onemocnění vnějšího původu, snížení objemu tělních tekutin ve stáří nebo prázdnoty krve po porodu. Jeho hlavními příznaky jsou suchá stolice a potíže s vytlačením stolice, zácpa, snížení močení, ale i sucho v krku, závratě a mžitky před očima.

4. Prázdný chlad v tlustém střevu

Zachlazení tlustého střeva z prázdnoty (ta-čchang sü-chan) je proces nárůstu vnitřního chladu v důsledku prázdnoty, oslabení jangové čchi. Přitom nemusí nutně jít jenom o deficit čchi střeva samotného, nýbrž příčinou může být celková prázdnota jangu. Dalšími příčinami jsou chlad z požívání studené či syrové stravy, oslabení jangu vleklými nemocemi, vniknutí vnějšího chladu nebo prázdnota jangu ledvin resp. ming-menu. Chlad ve střevu brání dostatečnému trávení potravy a způsobuje v něm blokaci pohybu čchi, krve i potravy, proto typickými symptomy jeho přítomnosti jsou bolesti břicha a průjem, jež jsou provázeny tělesnou slabostí a vyhřeznutím konečníku.

Některé časté chorobné poruchy u tlustého střeva

Horký průjem (že-sie): projevuje se řídkou stolicí spojenou s pocitem pálení v konečníku po vyprázdnění; jeho příčinou je přítomnost vlhké horkosti v tlustém střevu.

Zácpa (pien-pi): jejími příznaky jsou dlouhé intervaly mezi jednotlivými stolicemi, neschopnost vytlačit stolici nebo tvrdá suchá stolice. Ta je důsledkem horkosti a sucha v tlustém střevu, potíže s vytlačením stolice jsou dány prázdnotou čchi tlustého střeva. Úplavice (li-ťi): je typická bolestivým nutkáním na stolici a přítomností bílých nebo krvavých hlenů ve stolici. Příčinou je poškození čchi-süe a kolaterál luo ve střevu napadením vlhkou horkostí či kalnou vlhkostí.

Hemoroidy (č'-čchuang): projevují se vakovitými útvary v konečniku, které mohou být bolestivé, a přítomností krve ve stolici. K jejich vzniku přispívají přítomnost vlhké horkosti ve střevu jakožto následku nevyvážené stravy a nadměrné konzumace pálivých a sytých pokrmů, chronická zácpa, oslabení po porodu a další příčiny vedoucí ke stagnaci čchi-süe v konečníku.

Střevní absces (čchang-jung): je hnisavý a bolestivý zánět střeva; dochází k němu ze zablokování luo-maj střeva vlhkou horkostí, která vzniká při stagnaci čchi a krve, nahuštění chladu nebo potravy.

Související:

Tradiční čínská medicína v souvislostech