Tradiční čínská medicína v souvislostech - 6.díl (žlučník)

TČM  a hlavní orgány v lidském těle, jejich funkce, význam a důsledky jejich nevyrovnanosti z hlediska nevyrovnanosti energií, emocí a vnějších vlivů

Čerpáno z knihy „Klasická čínská medicína - základy teorie“ od pana Vladimíra Anda, který napsal celý soubor těchto knih v dílech „I až V“.

Pokud budete schopni tyto díly sehnat, vřele doporučujeme s ohledem na srozumitelnost jazyka a formu celého díla. Investice do tohoto díla je velice rozumné rozhodnutí, jak pro každého z Vás kdo to budete studovat, ale i pro Vaše blízké, kterým budete moci poradit a podle potřeby i pomoc myšlenkou, slovem či skutkem….

Funkce Žlučníku podle TČM

Žlučník (tan) je funkčně z orgánů cang spojen s játry, a patří tudíž také k prvku dřevo. V Knize složitých otázek je po stránce anatomické charakterizován takto:

"Žlučník se nachází mezi krátkými laloky jater. Váží tři liangy a tři ču. Je naplněn třemi ke esenciální šťávy.“

Oproti ostatním orgánům fu má žlučník jednu zvláštnost; zatímco ony se neustále vyprazdňují a nic trvale neuschovávají, žlučník v sobě uchovává průhlednou tekutinu žluče) "esenciální šťávu", čímž se do jisté míry chová jako orgány cang, úschovny. Z tohoto důvodu bývá řazen nejenom mezi šest fu, ale i mezi tzv. zvláštní orgány fu.
 

Tab. 6.1. Funkce žlučníku

1. Žlučník řídí uschovávání a vylučování žluče

Žluč je podle čínské medicíny esenciální tekutina, poněvadž vzniká akumulací jaterní čchi; po vytvoření vtéká do žlučníku a je v něm uskladňována pro další použití. V této souvislosti proto žlučník bývá nazýván i "skladištěm, v němž je esence" (čung-ťing č' fu); a jelikož žluč je průhledná, čistá šťáva, a žlučník tudíž na rozdíl od ostatních fu neobsahuje v sobě tzv. "kalné", tj. zbytky trávené potravy, bývá nazýván i "skladištěm, v němž je čisté" (čung-čching č' fu).

Žluč je zelenožlutá tekutina hořké chutě, jejímž hlavním úkolem je napomáhat procesu trávení. S podpůrným vlivem funkce řízení průchodnosti, kterou vykonávají játra, žluč je vylučována do tenkého střeva (dvanácterníku), kde pomáhá trávit potravu, a tím podporuje i příslušnou činnost sleziny a žaludku. Jestliže vylučování žluče není v pořádku, oslabují se i funkce sleziny a žaludku, což způsobuje zažívací poruchy provázené např. nadýmáním anebo průjmy. Jestliže játra a žlučník zablokuje tzv. vlhká horkost, játra nedokáží udržovat patřičnou vnitřní průchodnost, a žluč se proto dostává i mimo tenké střevo do krve, což může vyvolat žloutenku, zežloutnutí očí, pokožky, apod. Čchi žlučníku v normální situaci klesá dolů; když nějaká chorobná příčina způsobí obrácení jejího toku, objevuje se hořkost v ústech, zvracení zelenožluté hořké šťávy, atd.

2. Žlučník řídí rozhodnost (tan ču ťüe-tuan)

Tato funkce vypovídá o podílu žlučníku na duševním založení, povahových rysech člověka. Konkrétně znamená, že podle čínské medicíny schopnost správně posoudit věci a rychle a rázně se podle toho rozhodnout, závisí kromě jiného i na vyváženosti čchi žlučníku. Proto žlučník bývá charakterizován jako "cenzor, z něhož vyvěrá schopnost posuzovat a řešit". Z předcházejícího výkladu víme, že daná oblast psychiky je ve sféře působnosti jater - ta jsou "vrchním velitelem, z něhož vyvěrají úmysly a rozhodnutí". Považuje se však za potřebné, aby dostávala i podporu od žlučníku: "Játra jsou vrchním velitelem, rozhodnost si ale berou od žlučníku";"! Když odhlédneme od obrazného vyjadřování starých textů, opět je řeč vlastně o kvalitě čchi těchto dvou orgánů, tj. o jejich zdravotním stavu. Dobrý zdravotní stav, čili bezporuchové plnění všech funkcí, pomáhá v člověku vytvářet takové duševní naladění, v němž je schopen s rozvahou a rozhodně řešit stávající problémy a s větší odvahou čelit obtížím:

"Žlučník je připojený k játrům, navzájem jsou ve vztahu povrch-nitro. I kdyby byla čchi jater silná, bez žlučníku nemá rozhodnost. Játra a žlučník si vzájemně pomáhají a z toho se rodí smělost a odvaha.“

Stav čchi žlučníku vedle toho určuje i míru odolnosti vůči silným stresovým činitelům (strach, hněv ap.) a jejich případnému vyústění do onemocnění, neboť ovlivňuje normální cirkulaci čchi i krve a pomáhá uchovat vyvážené vztahy mezi orgány. Lidé s pevnou čchi žlučníku nepodléhají natolik psychickým stresům a poměrně lehce se z nich dostávají; prázdná, oslabená čchi žlučníku se naopak projevuje zvýšenou citlivostí na negativní vlivy a jejich patologickými následky. V povaze se odráží jako bázlivost, malá odvaha, lekavost, a též způsobuje nespavost resp. neklidný spánek, těžké sny apod.

Chorobné procesy u žlučníku

Hlavním úkolem žlučníku je uchovávat žluč a jejím vylučováním podporovat trávicí funkce sleziny a žaludku. Jelikož je žluč "zbytkovou čchi jater", závisí výkon této úlohy ve velké míře na vyváženosti zprůchodňovací funkce jater. Žlučník či jeho čchi se kromě toho podle čínské medicíny podílí i na utváření psychického života a profilu jedince, a to ovlivňováním míry rozhodnosti v povaze.

1. Poruchy vylučování žluči

Nedostatečná plynulost vylučování žluči může být způsobena narušením disperzní funkce jater - nejčastěji v důsledku emočních zranění - nebo zablokováním středního zářiče vlhkou horkostí, která stísňuje čchi jater a žlučníku a podněcuje vznik horkosti v dané oblasti. Vzniklé překážky kromě těchto dvou orgánů postihují i slezinu a žaludek, čili vyvolávají zažívací poruchy, a v případě, že jejich působením se žluč dostane do krve, jsou příčinou vzniku žloutenky.

2. Prázdnota čchi žlučníku

Chorobný stav prázdnoty čchi žlučníku (tan-čchi-sü) je vyvolán buď vnitřním emočním zraněním, nebo oslabením žlučníku v důsledku celkové prázdnoty čchi, případně i šokem ze strachu. Projevuje se především v duševní oblasti, a to stavy úzkosti, obav, nedostatku rozhodnosti, dále poruchami spánku, množstvím snů, bušením srdce, podrážděností, nutkáním na zvracení a závratěmi.
 

3. Horkost v žlučníku

Proces horkosti v žlučníku (tan-že) může vzniknout z transformace horkosti ze stagnace čchi žlučníku, nebo z akumulace horkosti v orgánu. Jeho hlavními příznaky jsou hořká chuť v ústech (kchou-kchu) a sucho v krku (jen-kan). Příčinami obvykle jsou působení emocí, zejména chronických stresů, resp. vniknutí vnějších rozvracečů. Dalšími příznaky jsou zvracení hořkých šťáv, bušení srdce, závratě; horkost blokuje vylučování žluče, a proto dochází i k poruchám v činnosti žaludku a sleziny, které se projevují nadýmáním, krkáním či vystupováním kyselých šťáv.

4. Tvorba hlenů ze stísněnosti žlučníku

V případě stagnace čchi žlučníku se může spustit proces tvorby hlenů tchan a jejich následné proměny v horké hleny, tzv. zneklidňování hleny ze stísnění žlučníku (tan-jü tchan-žao), Příčinou je ztráta emoční rovnováhy, která narušuje plynulost chodu mechanismu čchi. Vzniklé hleny podněcují pohyb jangu jater, takže se objevují závratě a mžitky před očima, a jelikož současně blokují i dráhy, přidružují se i bolesti v podžebří, nevolnost a zvracení, hořkost v ústech, pocit překážky v krku, dusivý tlak v hrudi a v psychice stísněné depresivní nálady; druhotné postižení žaludku vede k protichůdnému stoupání jeho čchi a nutkání na zvracení. Ke vzniku hlenů jsou více náchylní lidé obézní, u nichž je větší pravděpodobnost akumulace vlhkosti z prázdnoty jangu.

Některé časté chorobné poruchy u žlučníku

Střídání chladu a horka (chan-že wang-laj): vyznačuje se vzájemně se střídajícími subjektivními pocity zimomřivosti a horečky. Vznikají proto, že stagnace čchi žlučníku resp. jater způsobuje disharmonii mezi ochranou a výživou a boj mezi správným a škodlivým.

Hořkost v ústech (kchou-kchu): k pociťování hořké chuti; v ústech dochází tehdy, pokud se žlučníková čchi obrátila do protisměru a vystupuje nahoru.

Bolesti v podžebří (sie-tchung): pocit tlaku a bolesti na obou stranách žeber se objevují v důsledku toho, že ťing-maj žlučníku a jater jsou zahrazeny a tok čchi-süe se v nich zadrhává a zastavuje.

Žloutenka (chuang-tan): zablokování sekrece žluči a její následné vnikání do krve, svalstva, pokožky atd. vyvolává příznaky žloutenky - zežloutnutí kůže a bělma očí.

Související:

Tradiční čínská medicína v souvislostech